Personální čistky na ministerstvech, ve vedení státních podniků a dalších podřízených organizací. Tak by se dalo shrnout třináctitýdenní vládnutí kabinetu Andreje Babiše (ANO), který ale nemá pro své kroky podporu sněmovny. V dolní komoře totiž nezískal se svojí menšinovou vládou důvěru. Právě o personálních změnách diskutovali poslanci na plénu sněmovny. Sněmovna však program schůze v pátek neschválila, a schůze byla proto ukončena.

Sněmovna program neschválila, Babiš byl proti

Dolní komora v pátek neschválila návrh programu mimořádné schůze k personální politice kabinetu Andreje Babiše (ANO) v demisi, program navrhla šestice poslaneckých klubů. Navzdory tomu, že se schůze neuskutečnila, o krocích vlády poslanci a ministři téměř čtyři hodiny debatovali.

Pro schválení programu hlasovalo 59 ze 154 přítomných poslanců, proti byli čtyři poslanci za ANO (premiér Babiš, vicepremiér Richard Brabec, dále Martin Kolovratník a Marcela Melková). Pro schválení programu schůze muselo hlasovat nejméně 78 poslanců, většina se však hlasování zdržela. Uskutečnění schůze nepodpořili žádní členové dolní komory za ANO, SPD a KSČM. Pro schválení programu hlasovala ODS, Piráti, ČSSD, lidovci, hnutí STAN a TOP 09. Jak který poslanec hlasoval, si můžete prohlédnout zde.

Opozici se nelíbily čistky

„Uvidíme, hlasovací koalice ANO, SPD a KSČM to možná nepřipustí. Ale budeme se snažit získat dostatečnou podporu, protože je v zájmu naší země, aby vláda v demisi – a tedy bez důvěry – neprováděla žádná rozhodnutí. To se týká i personálních změn, zejména v bezpečnostních zpravodajských službách. Nepřipustit o tom ani diskusi v Poslanecké sněmovně by bylo absurdní, vždyť vláda se podle ústavy odpovídá právě sněmovně. Kde jinde by měl premiér své kroky vysvětlovat?“ uvedl pro server Echo24 už před schůzí předseda ODS Petr Fiala.

Občanští demokraté chtěli, aby se přijalo usnesení, které omezí činnost vlády v demisi. To by ale mělo přijít na řadu na další mimořádné schůzi, která by mohla proběhnout už příští týden. V pátek se měly řešit především personální kroky, které vláda učinila. Jenže proto, aby se celá věc na plénu sněmovny diskutovala, potřebovaly opoziční strany schválit program schůze. Na to neměly dostatek hlasů. Právě na tom ztroskotala i jejich středeční snaha odvolat z vedení sněmovny šéfa SPD Tomia Okamuru. I tak ale mohli na plénu vystoupit poslanci s přednostním právem.

Čistky na resortech i podřízených organizacích

Prezident Miloš Zeman jmenoval Babišovu vládu 13. prosince. Hned v následujících dnech začali z jednotlivých úřadů odcházet političtí náměstci, tedy lidé, kteří na ministerstvech zastupovali strany minulé vládní koalice. Takové obměny probíhají vždy se změnou politické reprezentace. Vedle toho se ale okamžitě začaly objevovat informace o tom, že noví ministři se chtějí zbavovat i takzvaných odborných náměstků. Právě proto, aby odborníci nebyli vyměňování vždy po volbách, byl přijat služební zákon. Odborníci odešli například z ministerstva financí, práce a sociálních věcí či obchodu a průmyslu.

Na ministerstvech a Úřadu vlády nakonec ubylo 14 sekcí, zrušeno bylo celkem 23 služebních a 50 pracovních míst. Jenže změny byly daleko rozsáhlejší. Na řadě resortů sice došlo opticky ke zrušení dvou sekcí, ve skutečnosti jich bylo zrušeno více, některé sekce vznikly znovu jen s jiným názvem, někdy došlo ke sloučení.

Řada lidí ale odešla také z vedení podřízených organizací. Ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar (ANO) odvolal generálního ředitele České pošty Martina Elkána. Ministr průmyslu a obchodu ve demisi Tomáš Hüner (za ANO) zase odvolal generálního ředitele agentury CzechInvest Karla Kučeru.

Rezignaci oznámila ředitelka Státního zdravotního ústavu Jitka Sosnovcová. Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Zdeněk Blahuta o odvolání požádal z osobních důvodů. Ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) minulý týden oznámila, že novým náčelníkem generálního štábu bude Aleš Opata. Do funkce by měl nastoupit 1. května místo Josefa Bečváře.

Vyhazov dostali také ředitelé dvou nemocnic. Na příkaz ministra zdravotnictví bez důvěry Adama Vojtěcha (ANO) musel skončit bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD), který šéfoval ostravské Fakultní nemocnici a který byl dlouhodobě ve sporu s Andrejem Babišem, když spolu seděli v jedné vládě. Skončit musela také ředitelka pražské Nemocnice Na Bulovce Andrea Vrbovská.

Kvůli výsledkům voleb hnutí ANO ovládlo i vedení největší české zdravotní pojišťovny VZP. V únoru skončil mandát správní radě, do níž nominuje deset lidí vláda a dalších dvacet členů zvolí sněmovna. Celkově tak hnutí ANO získalo 18 zástupců ze třiceti. Další orgán, dozorčí rada, má třináct členů, z toho deset členů je volených sněmovnou a tři členy jmenuje vláda na návrh ministra zdravotnictví, ministra financí a ministra práce a sociálních věcí. Správní rada volí i ředitele VZP. Nyní radě předsedá hejtman Vysočiny a poslanec za ČSSD Jiří Běhounek.

Odchody přitom můžou pokračovat. Ve vysokých funkcích totiž sedí ještě řada nominantů jiných politických stran, které může Babiš vyměnit. Velký tlak už vyvinul na šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů Michala Murína, kterému řekl, aby „odešel sám bez skandálu“, a poté mu na GIBS poslal kontrolu z ministerstva financí.