Miliarda stále chybí. V domovech seniorů a jiných službách se může propouštět

Miliarda stále chybí. V domovech seniorů a jiných službách se může propouštět

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vláda Andreje Babiše se snaží rozdávat dárky v podobě slev a vyšších penzí důchodcům, na sociálně slabší z domovů důchodců a pečovatelských služeb se však nedostává. Na letošní rok totiž stále zbývá doplatit jedna miliarda korun v oblasti sociální služeb, která se věnuje lidem odkázaných na pomoc druhým. Přitom právě tento sektor se řadí mezi velmi podfinancované odvětví. Organizace varují, že nedostatek peněz se promítne zejména na snižování úvazků, platů, propouštění a také v některých případech k uzavření služeb.

Současný kabinet odmítl v oblasti sociálních služeb uvolnit jednu miliardu korun potřebnou k zajištění základní péče. Peníze poskytuje krajům ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Janou Maláčovou (ČSSD). Vládní škrty i další navyšování prostředků do státního rozpočtu však znamenají komplikace pro zařízení typu domovů seniorů, pečovatelských služeb, sociálního poradenství nebo odlehčovacích služeb.

Podle analýzy Asociace poskytovatelů sociálních služeb se nedostatek financí reálně projeví například snížením až 1400 úvazků nebo ve třetině zařízení omezením dostupnosti. „Zpráva asociace totiž ukazuje, že ohrožena je kvalita služeb, které nebudou s to zajišťovat víc než holé minimum a navíc nebudou s to poskytovat služby lidem s komplexními potřebami, jako jsou např. lidé s autismem, chováním náročným na péči, nebo lidem s kombinovaným postižením s nároky na zdravotní péči,“ řekla pro Echo24 pražská radní pro sociální politiku Milena Johnová (Praha Sobě).

Jenom v Praze chybí podle zprávy asociace na 70 milionů korun. Nejvíce však chybí v Moravskoslezském kraji, kde marně čekají od státu na 180 milionů. To se promítnou v prodloužené čekací době nebo snížením platů. Budre se to týkat poloviny ze zhruba 700 dotázaných organizací. V krajním případě hrozí i uzavření celého zařízení.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová bojovala v letních měsících spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) právě na dofinancování sociálních služeb. Na ně zbývaly doplatit na dvě miliardy korun. Střet pak skončil kompromisem, kdy obě ministryně poskytly finanční prostředky ve výši pouhé miliardy. Druhou miliardu si mají kraje obstarat při čerpání z evropských strukturálních fondů. Ty se však týkají přesně dané služby a navíc na ně nedosáhnou úplně všichni.

„Navýšení v rámci finančních prostředků z evropských sociálních fondů v roce 2019 zatím nepředpokládáme. Ministerstvem avizované dofinancování z evropských zdrojů se nikdy Prahy netýkalo, protože uvažované výzvy jsou určené pro regiony mimo Prahu,“ řekla dále Johnová.

Téma nedostatečného financování se dostalo i na půdu Poslanecké sněmovny. Při mimořádné schůzi na konci května se velmi živě probíralo, kde vláda vezme peníze na dofinancování sociálního sektoru. „Chceme od vlády slyšet závazek, že nejpozději do poloviny června se najdou dvě miliardy, které zachrání financování sociálních služeb pro tento rok,“ řekl předseda lidovců Marek Výborný. „Ano, zcela jasně říkám: Je to forma nátlaku, aby vláda našla peníze a poslala je zaměstnancům sociálních služeb, kteří slouží těm nejslabším, nejchudším a nejpotřebnějším,“ doplnil Výborného šéf ODS Petr Fiala.

Ministryně financí Alena Schillerová však na jednání uvedla, že se peníze na sociální služby navyšují každý rok. Jana Maláčová proto navrhla, aby se šetřilo ve všech resortech. „Dofinancování je třeba řešit na úrovni celé vlády. Doufám, že v řádu několika dnů se nám podaří společně najít řešení,“ řekla tehdy Jana Maláčová. K dojednání aspoň části prostředků však došlo až po více než měsíci.

Novela má krizi vyřešit

Ministryně práce Jana Maláčová v reakci na krizovou situaci začala připravovat návrh, aby se poskytnuté prostředky krajům dostaly mezi mandatorní výdaje. Zákon by tedy zaručoval jejich vyplácení na období v délce tří let. Pokud by se nakonec ministryni práce podařilo novelu protlačit, byl by to další zásah do státního rozpočtu. Jen na letošní rok jde krajům na 15 miliard korun a částka se rok od roku navyšuje.

Novela zatím počítá s tím, že kraje, obce a stát budou mít pevný podíl na financování. Stát by poskytoval největší část, tedy 85 procent. Dalších deset procent by šlo od krajů a obce by přispěly pěti procenty. „Chceme ale také do systému zapracovat brzdu, aby nevznikaly nové a nové služby, které jsou pak neufinancovatelné,“ řekla Jana Maláčová.