Stát možná bude zdaňovat peněžité náhrady, které posílá každoročně církvím za majetek nevydaný v restitucích. Sněmovna předlohu KSČM ve středečním úvodním kole navzdory odporu ODS, KDU-ČSL a TOP 09 podpořila. Kritici tvrdí, že by se danila náhrada za ukradený majetek a že návrh je protiústavní. Podle vedení katolické církve není rozhodnutí Sněmovny dobrou zprávou o stavu právního státu v ČR. Předlohu nyní projedná rozpočtový a ústavně-právní výbor.

Komunisté uvádějí, že stát by mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Za celou dobu vyplácení náhrad by šlo podle nich asi o 11 miliard korun.

Poslanec KSČM Vladimír Koníček tvrdí, že hodnota nevráceného majetku byla výrazně nadhodnocená a církve navíc podávají v případě některých nemovitostí žaloby na určení vlastnictví. Uvedl, že novela ve skutečnosti není o zdanění náhrad, ale o tom, že se ruší jejich osvobození od daně.

„Zpráva o dnešním rozhodnutí není dobrou zprávou o stavu právního státu v ČR a o stavu veřejné diskuse na téma vypořádání se s totalitní minulostí. Ještě o víkendu jsme si připomínali národní prohru v podobě takzvaného Vítězného února a dnes Poslanecká sněmovna schvaluje komunistický návrh… Jsme schopni prokázat a prokazujeme to, že církevní restituce v současné podobě nejsou nadhodnocené a jsou výhodné pro stát i obyvatele ČR,“ sdělil generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.

„Náhrada není příjem. Zdaňovat náhradu daní z příjmu je naprosto protismyslné a mimo zákon,“ prohlásil předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Připomněl, že stát na základě restitučního zákona podepsal s církvemi smlouvy, které jsou nedotknutelné. Za ohavnost označil Kalousek to, že vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi předlohu KSČM podpořila, ač si je vědoma možného sporu u Ústavního soudu.

Poslanec ODS Marek Benda soudí, že postoj jednobarevné vlády ANO k novele je zpolitizovaný a absurdní. „Je to jenom snaha naklonit si komunisty,“ řekl. KSČM podle něho rozehrává novelou „starou třídní nenávist“. Podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka byl zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi kompromisem a nápravou křivdy. „Kdo by na zdanění nejvíce doplatil, by byla Federace židovských obcí a malé církve,“ uvedl.

Návrh na zamítnutí předlohy už v prvním čtení, jak jej podal Kalousek a v diskusi podpořili Benda i Bělobrádek, dolní komora neschválila. Občanským demokratům se nepodařilo ani přerušit debatu do přítomnosti ministra kultury Ilji Šmída (za ANO), jeho ministerstvo se v připomínkách pro vládu vyslovilo proti zdanění náhrad.

Zástupci SPD a ČSSD předem sdělili, že propuštění návrhu KSČM do dalšího čtení podpoří. „Chceme vést další debatu na výborech, zda bychom neuměli zpřesnit zdanění pouze na skutečné zisky církví, abychom nepoškodili ty, kteří dostávají skutečně jen to, co jim bylo vzato,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura. V minulém volebním období se stejná novela nedostala ve Sněmovně ani do prvního čtení.

Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi schválený v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS) počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona už od roku 2013.