Lidovcům se povedl úspěch a vyplatila se jim spolupráce v rámci koalice SPOLU. Díky preferenčním hlasům a také obecně vysokému zisku koalice SPOLU získala KDU-ČSL nejvíce poslanců od sametové revoluce. Bude mít například větší poslanecký klub než Piráti či TOP 09 a po čtyřech letech míří zpět do vlády.

Předseda KDU-ČSL je z výsledku své strany nadšený. „Bylo to fenomenální, je to něco, co už se pro mě možná v životě nebude opakovat. Zažil jsem jeden úžasný moment, kdy jsem s Pavlem Bělobrádkem vrátili KDU-ČSL zpátky do sněmovny, a toto je druhý úžasný moment v mém politickém životě. Mnoho lidí nás podceňovalo a nevěřilo nám, ale nakonec jsme tu důvěru získali,“ uvedl Jurečka v rozhovoru pro deník Blesk.

KDU-ČSL, která ve volbách do Poslanecké sněmovny kandidovala v rámci koalice Spolu s ODS a TOP 09, tak se 23 poslanci dosáhla nejlepšího výsledku od sametové revoluce. Úspěch KDU-ČSL, ale především celé koalice SPOLU tak lidovcům otevírá po čtyřech letech opět cestu do vlády. Personální rozdělení jednotlivých resortů ještě vítězné strany neoznámily, podle informací deníku Echo24 by však předseda lidovců Marian Jurečka měl zamířit zpět na ministerstvo zemědělství, kde působil za předchozí vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). O exšéfovi KDU-ČSL a poslanci Marku Výborném se pak uvažuje jako o ministrovi školství.

Doposud měla KDU-ČSL nejvíce poslanců po volbách v roce 2002, kdy kandidovala v koalici s Unií svobody-DEU, která získala 31 mandátů, z toho většinu, 22 křesel, díky preferenčním hlasům KDU-ČSL. Předchůdce dnešní KDU-ČSL, Československá strana lidová (ČSL), patřil mezi úspěšné strany první republiky i po druhé světové válce. Například ve volbách v roce 1929 získala 25 mandátů, v prvních poválečných volbách v roce 1946 dokonce 46 mandátů.

Lidovci jsou tak jedním z vítězů uplynulých voleb. Zatímco podle některých průzkumů se jejich celostátní preference dlouhodobě pohybují pod pěti procenty potřebnými pro vstup do Poslanecké sněmovny, kandidatura v trojkoalici se jim vydařila.

KDU-ČSL tak v nově vznikající Poslanecké sněmovně se 23 zákonodárci silnější klub než před volbami favorizovaní Piráti, kteří získali jen čtyři mandáty, nebo TOP 09, jež jich má 14. Lidovci přitom obhajovali proti posledním volbám jen 10 mandátů, o víc než polovinu si tedy polepšili.

Nejenom TOP 09, ale právě i lidovcům se tak zřejmě vyplatila koaliční spolupráce SPOLU. Přitom právě současný předseda lidovců, který se vedení strany ujal v únoru 2020, byl ještě měsíc před svým zvolením vůči ODS kritický.

„Těžko být s někým na palubě či v kajutě, když se ODS podílela v minulosti na pokřivení volebního systému, díky kterému je mimo jiné i současná situace a stále odmítá tento omyl opoziční smlouvy pomoci napravit a podpořit novelu volebního zákona z dílny KDU-ČSL,“ vymezil se v lednu 2020, jen několik dní před sjezdem ODS.

Těžko být s někým na palubě či v kajutě, když se ODS podílela v minulosti na pokřivení volebního systému, díky kterému je mimo jiné i současná situace a stále odmítá tento omyl opoziční smlouvy pomoci napravit a podpořit novelu volebního zákona z dílny @kducsl
Příčina/důsledek! https://t.co/gViXIU4Qz4

— Marian Jurečka (@MJureka) January 18, 2020

Časy se však změnily a politické strany volební zákon letos před volbami odhlasovaly. Už tak nejsou počtem získaných mandátů zvýhodňovány velké strany na úkor těch menších. Nový volební zákon upravil vstupní práh pro kandidující koalice. Místo 10 procent, které musely dříve získat dvoučlenné koalice, bude od letošního roku stačit pouze 8 procent, tříčlenným a vícečlenným koalicím pak stačí získat jen 11 procent, namísto dřívějších 15 či 20 procent. Pětiprocentní práh pro vstup jednotlivých stran a hnutí zůstává stále stejný.

Jiný je také vzorec, podle kterého se přepočítávají hlasy na jednotlivé mandáty. Zákonodárci totiž reagovali na nález soudu zavedením takzvané Imperialiho kvóty a druhého, celostátního skrutinia, čímž má být zajištěna vyšší poměrnost volebního systému. V praxi to ve zkratce znamená, že pokud se některé celé mandáty nepodaří rozdělit v rámci dané strany a kraje, zbylé hlasy nepropadnou a zamíří do celostátního skrutinia, kde mohou stranám pomoct k zisku poslaneckého mandátu v jiném kraji.

Přehled výsledků KDU-ČSL ve volbách po roce 1989:

* volby do České národní rady

** KDU-ČSL kandidovala v rámci koalice s US-DEU