Pacienti si do budoucna budou zřejmě zvykat na několik změn, které dopadnou prakticky na všechny. Nejvýraznější z nich se týká konce amalgámových plomb, pacientům má však zůstat jiná varianta zdarma, kvalitnější bílou plombu si budou moci doplatit. Změnit by se pak měl i přístup k prevenci a benefitům od zdravotních pojišťoven. Ty mají mít možnost pacienty motivovat mnohem větším balíkem peněz. Otázkou však je, zda to může v realitě fungovat. Jak upozorňovali i kritici, pojišťovny jsou na tom finančně značně špatně a podmínkou má být přitom vyrovnané hospodaření.

Novelu na konci dubna schválili poslanci, zamíří tedy ještě do Senátu a podepsat ji musí prezident. Zdravotním pojišťovnám se rozšíří možnosti zvýhodňování pacientů, kteří se budou starat o své zdraví. Pojišťovny k tomu budou moci využít až šestinásobek nynějšího objemu peněz, nyní by to mohlo být podle zdůvodnění až 15 miliard korun ročně. Základní podmínkou pro využití těchto peněz ale bude aspoň vyrovnané hospodaření pojišťovny, aby nebyla ohrožena standardně hrazená zdravotní péče.

„Hlavním účelem návrhu je zakotvení motivace pojištěnce, kdy benefity budou plně využitelné pouze tehdy, pokud pojištěnec bude řádně plnit požadavky péče o vlastní zdraví,“ stojí v důvodové zprávě. Lidé by podle zdůvodnění mohli získat příspěvek na dané programy v případě, že budou pravidelně docházet alespoň na základní preventivní prohlídky.

Změny se týkají také stomatologie, konkrétně úhrady bílých zubních plomb dospělým. Amalgámové plomby, které už někteří lékaři v současné době svým pacientům ani nenabízejí, budou zakázané kvůli obsahu rtuti od července. „Na rozdíl od dospělých pojištěnců, u nichž se předpokládá zachování plné úhrady v zásadě pouze u ekonomicky nejméně náročných variant ošetření, u dětských pojištěnců do 18 let věku návrh zavádí plné úhrady modernějších metod,“ stojí v důvodové zprávě.

Alespoň částečné hrazení moderních metod má podle ministerstva zdravotnictví zvýšit ochotu stomatologů uzavírat smlouvy s pojišťovnami. Dospělí si budou moci nově doplatit rozdíl mezi levnější kompozitní výplní, kterou by jim uhradila plně pojišťovna, a kvalitnější bílou plombou vrstvenou nebo z jiných materiálů. Ty si v současné době lidé platí celé, úhrada jen rozdílu není možná.

Novela také umožní pojišťovnám uzavřít smlouvy se zahraničními poskytovateli péče, kteří sídlí mimo Česko. Pro lidi žijící v pohraničí by to tak mělo znamenat výraznější dostupnost lékařské péče ve zdravotnických zařízeních poblíž hranic. Rozšířit se mají také možnosti úhrad nákladů za zdravotní péči v jiném členském státu Evropské unie.

Zdravotním pojišťovnám ruší vládní novela jejich rezervní fondy, kde musí mít neustále uloženo 1,5 procenta vybraného pojistného, a nově zavádí fond obecně prospěšných činností. Z nich budou moci podle předlohy podpořit například stipendijní programy pro lékaře v regionech s horší dostupností péče nebo podpořit pacientské organizace.

Sněmovna předlohou oprávnila zdravotní pojišťovny ke zvyšování základního kapitálu jejich dceřiných společností, které nabízejí komerční pojištění. Novelu poslanci doplnili také o dvouleté prodloužení lhůty pro žádosti o odškodnění za protiprávní sterilizaci a o zachování úhrady zdravotní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách ze zdravotního pojištění, jak to navrhoval Ivan Adamec (ODS).