Někdejší předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa a bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová se možná ústavními soudci nestanou. Senátní ústavně-právní výbor ve středu jejich nominaci překvapivě nepodpořil. Pro Zemanovou hlasovali jen dva z deseti přítomných členů výboru, pro Baxu čtyři. Definitivně o nominaci Baxy a Zemanové rozhodne za týden Senát, předcházet tomu bude ještě projednání v senátním výboru pro lidská práva.

Ústavně-právní výbor ve středu podpořil pouze kandidaturu profesora ústavního práva Jana Wintra na ústavního soudce, hlasovalo pro něj osm z deseti členů výboru. Baxa, Wintr a Zemanová jsou prvními třemi kandidáty na ústavní soudce, které prezident Petr Pavel nominoval. Mohli by obsadit místa po Jaroslavu Fenykovi, Janu Filipovi a Miladě Tomkové, jejichž mandát skončil 3. května.

O Baxovi se spekuluje jako o možném adeptovi na předsedu Ústavního soudu po Pavlu Rychetském, jehož mandát skončí 6. srpna. Baxa k tomu senátorům řekl, že od prezidenta Petra Pavla takovou nabídku nedostal. „Takový návrh, myslím, nepadl,“ uvedl.

Baxa poznamenal, že o funkci ústavního soudce se neucházel. „Rozhodně to nepojímám jako další stupeň své kariéry, ale přijetí té nejvyšší odpovědnosti,“ uvedl Baxa. Označil se za „liberála stojícího trochu vpravo“, konzervativní je v pohledu na ústavu. Stejně jako Wintr a Zemanová má za to, že právo EU má přednost před českým ústavním právem, pokud nevybočuje z pravomocí orgánů unie a neohrožuje principy suverenity ČR a materiální jádro demokratického státu.

Se Zemanovou se Baxa shodoval na tom, že manželství je vnímáno jako tradiční svazek muže a ženy. Oba jsou ale zastánci toho, aby obdobná práva měly i ostatní partnerské svazky. „Nevidím důvod, proč by se měly nazývat manželstvím, toto právo neshledávám,“ uvedla Zemanová. Stejnopohlavní páry by se neměly podle Baxy cítit jako občané druhé kategorie, ale „neříkejme tomu manželství“. Baxa stejně jako Wintr a Zemanová není zastáncem ústavního zakotvení práva na platbu v hotovosti, stačila by mu úprava v zákoně o platebním styku.

K úpravě soudcovských platů Zemanová uvedla, že jejich výše má být výsledkem politického konsensu a má být navázána na průměrný plat. Připustila možnost případného snížení soudcovských platů. „Plat soudce má dýchat se společností,“ uvedla Zemanová. K poznámce, že jako jediná z adeptů na ústavní soudce nemá titul doktorky práv, Zemanová uvedla, že právnickou fakultu dokončila v roce 1994 a že až do roku 1999 nebylo kvůli chybějícím podmínkám rigorózního řízení možné doktorský titul získat. Podotkla, že pro profesní dráhu soudkyně jí tento akademický titul nechyběl a nebyl nikým vyžadován, v případě potřeby by ale jako ústavní soudkyně byla připravena si ho doplnit.

Třiašedesátiletý Baxa je soudcem od roku 1984. Předsedou NSS byl jmenován hned po jeho ustavení v roce 2003, a to až do září 2018. U Nejvyššího správního soudu nadále působí. Podílel se na založení Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. V roce 1998 se stal prvním náměstkem ministra spravedlnosti a byl jím až do roku 2002 – pracoval postupně pro Otakara Motejla, Jaroslava Bureše a Rychetského před jeho odchodem mezi ústavní soudce. Účastnil se příprav a prosazení velké novely trestního řádu i tvorby nového rámce správního soudnictví. Ve veřejných vystoupeních se Baxa zaměřuje na kritickou analýzu fungování soudnictví a jeho možné reformy.

Jednapadesátiletá Zemanová je soudkyní od roku 2001, aktuálně působí jako místopředsedkyně ústeckého krajského soudu pro pobočku v Liberci. Předtím pracovala u Nejvyššího správního soudu a poté u pražského městského soudu. V čele Soudcovské unie stála v letech 2014 až 2020. Zaměřovala se zejména na oblast přípravy a výběru soudců, na podmínky působení a výběru funkcionářů a na problematiku státní správy soudů. Od Jednoty českých právníků získala medaili za přínos justici. Profesně se zaměřuje mimo jiné na péči o nezletilé a ochranu nezletilých dětí v soudním řízení. Dlouhodobě se věnuje otázkám soudcovské etiky.