Vstup moderních AI modelů do každodenního života se zatím může zdát opatrný, opak je ale pravdou. Už za několik let by totiž mohla AI velmi výrazně proměnit pracovní trh v Česku. Dotknout se to má více než dvou milionů zaměstnanců, statisíců z nich pak velmi výrazně. O jak dramatický dopad půjde přitom závisí na tom, jak rychle se dokážeme přizpůsobit. Varuje před tím aktualizovaná studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce. Z té také vyplývá, že ani nástup AI nutně nevyřeší problémy se stárnutím populace a nedostatkem pracovníků v potřebných profesích.

Generativní AI (genAI) představuje modely, které generují texty, kódy, hlasy, obrázky, zvuky, videa či provádějí syntézu dat. Nahradí rutinní činnosti, přispěje ke zvýšení produktivity. Autoři původní studii z roku 2022, která popisovala možný vývoj na pracovním trhu do roku 2030, rozšířili. Vedle rozvoje AI zohlednili příliv a integraci válečných uprchlíků i ekonomické zpomalení a obnovu po covidové epidemii. Období prodloužili o pět let do roku 2035. Počítají s ekonomickým růstem zhruba dvě až 2,2 procenta HDP ročně.

Podle nové studie je třeba jednat rychle a koordinovaně, jinak hrozí ztráta ekonomického potenciálu země i nárůst nezaměstnanosti. „Česká ekonomika má potenciál růst tempem 2,5 % ročně, z čehož 0,3 % připadá na pozitivní vliv generativní umělé inteligence. Abychom však tento růst skutečně dosáhli, je nutné přizpůsobit pracovní trh – a to především skrze rozvoj nových dovedností,“ uvádí studie.

Generativní AI podle studie výrazně a převratně do roku 2035 promění 11 procent dosavadních pozic. Dotkne se to 600 000 lidí ve 12 profesích. Mezi ně patří analytici a vývojáři softwaru, specialisté na právo, databáze a počítačové sítě či obchod a marketing, spisovatelé a novináři i jazykovědci, pracovníci informačních služeb či úředníci, kteří se věnují zpracování dat a logistice.

Zásadní nebude jen osvojení digitálních a technických dovedností, ale také posílení schopnosti přizpůsobovat se rychlým změnám, uvedli autoři. Mírnější vliv pak bude AI mít na dalších 33 procent míst, tedy asi na 1,7 milionu pracovníků v 56 profesích. Studie zmiňuje zákonodárce, pracovníky v prodeji, část technických sil. Podle autorů by jim genAI měla pomoci s doprovodnými činnostmi, náplň práce zásadně nezmění.

Díky inovacím a růstu by mohlo do roku 2035 vzniknout podle studie 955 000 nových míst. Naopak 355 000 pozic má zaniknout, pracovníky bude potřeba přeškolit. Z nich 288 000 by si mohlo přirozeně po rekvalifikaci najít práci. Po zohlednění generační obměny a příchodu přistěhovalců by mohlo zůstat podle modelů kvůli nedostatku lidí a chybějícím dovednostem neobsazených 127 000 postů.

Má jít především o pozice jako jsou učitelé na 1. stupni základních škol či v oblasti předškolní výchovy, všeobecné sestry, setrvalý tlak na zdravotnický sektor má tvořit stárnutí populace, učitele na středních školách i odborníky ve zdravotnictví. „Největší nedostatek pracovníků se bude týkat profesí, kde je poptávka zásadní pro fungování společnosti, a jejich doplnění bude výzvou. Tyto profese jsou nezbytné pro fungování ekonomiky a základních služeb a jejich nedostatek může vést ke snížení kvality poskytovaných služeb a k vyššímu pracovnímu zatížení těch, kteří v těchto oborech zůstanou,“ uvádí studie k výhledu na rok 2035.

Pokud se pracovní trh změnám přizpůsobí, mohlo by to přinést navíc 0,3 procenta růstu. To je teď asi 25 miliard korun. Průměrně by se tak HDP mohlo do roku 2035 zvedat o 2,5 procenta ročně. Za deset let by pak bylo potřeba šest milionů pracovních sil, předloni jich podle studie bylo 5,43 milionu.