Výsledky letošních voleb do Evropského parlamentu do značné míry potvrdily rostoucí vliv sociálních médií a alternativních komunikačních kanálů na politickou scénu. Ať už očekávaný, nebo překvapivý úspěch totiž mnohdy slavily subjekty, které zasahovaly voliče na sociálních sítích, jak ukázalo třeba hnutí ANO, ale mnohdy i ve videích, streamech a dalších podobách mimo mainstreamová média.

Donedávna ještě spíše neznámý podnikatel a automobilový závodník Filip Turek se stal překvapením českých eurovoleb. Virální tvář koalice Přísaha a Motoristé nakonec získala mandát europoslance a pro své strany třetí příčku za ANO a koalicí Spolu.

Jeho politické názory jsou přitom poměrně vyhraněné a kontroverzní, často vystupuje proti tzv. liberálním hodnotám a Evropské unii, zvláště proti zavedení eura a Zelené dohodě. Jeho veřejná prezentace je také poznamenána několika kontroverzemi, včetně obvinění z propagace nacistické symboliky a pochybných obchodních praktik během covidové pandemie.

Turek ale také své názory prezentuje mimo běžné zpravodajské servery nebo deníky. Ukazuje se spíš na několika kanálech, zejména na internetové televizi VOX TV, kde vystupuje v pořadu „Po žních k Turkovi,“ a také na programu „Přísně tajné“ na Xaver Live. Právě platforma XTV spojovaná s moderátorem a radním České televize Lubomírem Xaverem Veselým má přitom jen na portále YouTube na 100 tisíc odběratelů, Turek na svém Instagramu pak aktuálně nasbíral 191 tisíc sledujících.

Podobně jako Filip Turek a Xaver Veselý existuje i řada dalších výrazných osobností, kteří své názory a politické postoje publikují především na sociálních sítích a alternativních médiích.

Ve světovém kontextu je to především bývalý prezident Spojených států Donald Trump. Ten hojně využíval síť Twitter, posléze pak Truth Social po jeho zablokování. Trump často používá sociální média k obcházení tradičních médií a k přímému oslovení svých stoupenců​. V českém prostředí pak podobně funguje šéf SPD Tomio Okamura. Lídr opozičního hnutí využívá zejména Facebooku a Twitteru, kde pravidelně sdílí své názory na imigraci, Evropskou unii a další politické otázky. Okamura hojně využívá sociální média k přímé komunikaci se svými stoupenci a k mobilizaci podpory.

Alternativní kanály

Podle politologa Romana Chytilka jsou dnešní voliči velmi diverzifikovaní nejen v tom, koho volí, ale i v tom, odkud přijímají informace. Zcela se pak spokojí s těmi svými, které jim poslouží jako dostatečný zdroj k rozhodování.

„Asi bych neviděl ani nic nepřirozeného v tom, že si alternativní kanály v těchto volbách ‚zvolily‘ své favority. Totéž se v různých minulých volbách trochu pohrdavě či konspiračně říkávalo o ‚kavárně‘ – přitom je přirozené, že různé názorové či informační proudy se podle svých možností snaží usměrňovat voliče,“ sdělil deníku Echo24. S tímto poznáním musí umět dělat politiku a kampaň všechny strany – staré i nové, uvedl Chytilek​.

Další odborníci jako jeho kolega Otto Eibl a výzkumník agentury Kantar Pavel Ranocha zdůrazňují, že politici, kteří dokáží vybudovat na sociálních médiích dostatečnou základnu, mohou dosáhnout významného vlivu. „V okamžiku, kdy se vám povede vybudovat dostatečnou fanouškovskou základnu, jste v komfortní situaci,“ upozorňuje Eibl.

„Nicméně to časem může znamenat jakési nasycení a prostor pro růst se omezuje (mluvíte pak stále k těm samým lidem). Voliči těchto uskupení pak rádi vyhledávají alternativní zdroje informací, protože těm standardním z různých důvodů nedůvěřují (většinou, že s nimi prostě nesouhlasí),“ vysvětluje dále. Podle něj voliči nejsou nutně odkázáni na jediný informační zdroj, ale jejich rozrůzněnost se snižuje a často se stává, že primárním zdrojem je najednou sám politik, a nikoliv nezávislá média.

ANO sázelo na tance

Klasičtějším případem využití jiných proudů je také hnutí ANO a jeho angažmá sítě TikTok, kde velice lehkou formou včetně krátkých klipů tanců a hudebních videí produkuje vlastní politicky zaměřený obsah.

Ranocha upozorňuje na velký důraz hnutí ANO na trendy na sociálních sítích, což je klíčové pro získání podpory mladších voličů​. Vidět na nich jsou šéf hnutí Andrej Babiš, ale také například bývalá ministryně financí Alena Schillerová. „Může jít o důsledek větší aktivity ANO na sociálních sítích, ale také toho, že tato generace ještě nemá tak pevné politické ukotvení a přetáhnout ji na svou stranu je o něco jednodušší, čehož zřejmě ANO cíleně využívá,“ myslí si.

@aschillerka Nepropásněte možnost volit!!✨🪄 #foryoupage #fyp #viral #protebe #alenaschillerova #fypシ #share #like #schillerka #czechrepublic #tiktok #trend #trending #dance #vtentoden #famous #goodvibes #lucky ♬ původní zvuk - Alena Schillerová

Podle Eibla může být investice do mladých voličů poměrně zajímavým nápadem do budoucna. „Nejmladší generace voličů si totiž nemusí vlády Andreje Babiše pamatovat, otázka je, nakolik vzpomínají na zmatené řízení státu v době covidu. Část prvovoličů tak je vystaveno nadbíhání pro ně neznámými političkami a politiky – a třeba proto, že je s nimi ‚sranda‘ (o politiku přece nejde), tak o nich mohou přemýšlet,“ míní. Do jejich rozhodování může nahrávat i nedostupnost jiných alternativ, doplňuje.

Evropské volby

Letošní volby do Evropského parlamentu vyhrálo opoziční hnutí ANO, bude mít sedm z celkem 21 mandátů vyhrazených pro Českou republiku. Druhá skončila koalice vládních stran Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), která obsadí šest křesel. Na třetím místě se překvapivě umístila koalice hnutí Přísaha a strany Motoristé sobě, která získala dva mandáty. Rovněž dva europoslance bude mít koalice Stačilo! vedená KSČM, páté skončilo vládní hnutí STAN také se dvěma mandáty.

Zklamáním dopadly volby pro další vládní stranu Piráty, kteří budou mít v europarlamentu jen jediného zástupce, stejně jako koalice opozičního hnutí SPD s neparlamentní Trikolorou. Ostatní uskupení nedosáhla na pětiprocentní hranici. K volbám přišlo v pátek a sobotu 36,45 procenta voličů, což byla nejvyšší účast od vstupu Česka do Evropské unie.