Povolovací procesy pro stavbu nových jaderných bloků i malých modulárních reaktorů v Česku se zřejmě zrychlí. Počítá s tím návrh atomového zákona, který podle premiéra Petra Fialy (ODS) pomůže urychlit výstavbu zejména malých modulárních reaktorů při zachování bezpečnostních standardů. Polostátní skupina ČEZ podle svých slov vítá jakékoliv urychlení výstavby. Podle experta, kterého oslovil deník Echo24, jde pouze o dílčí krok, zdržení podle něj vznikají až při samotné výstavbě.

Zákon přináší zrychlení výstavby a zavádění malých modulárních reaktorů tím, že zkracuje a zjednodušuje povolování pro nové zdroje, pružněji reaguje na technologický vývoj, včetně snazšího zavádění nových technologií,“ uvedl po úterním jednání vlády, kde byla novela schválena, Fiala. „Vše směřuje k tomu, aby při zachování bezpečnostních standardů byly povolovací procesy snazší a rychlejší,“ dodal. Podle něj by bez přijetí normy bylo obtížné spustit do roku 2036 nové jaderné bloky.

Jaderná energie by podle současných plánů státu měla být spolu s obnovitelnými zdroji hlavním zdrojem tuzemského energetického mixu. Stát proto připravuje stavbu nových reaktorů i malých modulárních bloků. Úpravy zákona by podle dokumentu měly především omezit regulatorní zátěž při projednávání staveb v rámci státní správy. Jde především o technické změny. Novelu je zároveň nutné přizpůsobit novým technologiím, jako jsou modulární reaktory. Dosavadní zákon totiž s nimi nepočítal. Úpravy byly podle dokumentu nutné také kvůli novým mezinárodním standardům v jaderné energetice.

Polostátní firma ČEZ, která má na starosti tendr na stavbu nových jaderných bloků, vítá jakékoliv urychlení výstavby. „Obecně lze říct, že jakékoli zkrácení a zrychlení povolovacích řízení při výstavbě jakýchkoli výrobních zdrojů vítáme a považujeme ho za nutné,“ řekl pro Echo24 mluvčí skupiny Roman Gazdík s tím, že samotnou novelu v průběhu legislativního procesu, který teprve začal, společnost komentovat nechce.

Expert: Velká zdržení vznikají až při výstavbě

Expert na energetickou bezpečnost Martin Jirušek z Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že vyrozuměl, že se jedná v zásadě o dílčí změnu. „Počítá se s budoucím nasazováním malých modulárních reaktorů, kde se třeba mohou od těch ‚velkých‘ reaktorů lišit požadavky například na ochranná pásma, jejich šíři a stanovování, také v požadavcích na použité materiály a tak dále. To mimo jiné řeší tento zákon, tedy to, kde je již nyní jasné, že by mohla být stavba takového zařízení administrativně zbržděna,“ vysvětlil Jirušek.

„Zjednodušuje se také povolovací řízení v případě nových postupů, což může být případ nových reaktorů. Povolovací procesy obecně jsou faktorem, který prodlužuje výstavbu, v případě jaderných zařízení ale z dobrých důvodů, neboť je posuzován dopad na životní prostředí, bezpečnost a podobně,“ dodal.

Velká zdržení ale podle něj vznikají typicky až při samotné výstavbě. „Jedná se o komplexní projekty s mnoha subdodavateli a každá stavba jaderné elektrárny či reaktoru je vlastně originál specifický pro danou lokalitu. To výstavbu prodlužuje a prodražuje. A to žádná legislativa fakticky vyřešit nemůže,“ míní Jirušek.

Obecně podle něj pomáhá, když má stavitel zkušenosti s takovou výstavbou a může použít řešení již dříve vyzkoušená (např. reaktor, který již dříve stavěl) a má zkušenosti s administrativou v dané lokalitě. Standardizace v případě modulárních reaktorů by průtahy mohla podle Jiruška do značné míry řešit právě de facto sériovou výrobou jednotného typu reaktoru.

„V případě Dukovan ale půjde o ‚na míru‘ stavěný velký reaktor, tedy plusy modulárních reaktorů zde neplatí. Navíc ve hře zůstávají dva hráči, z nichž ani jeden nabízený reaktor v rámci EU dosud nepostavil – Francie jde do hry s upraveným reaktorem a Korea s reaktorem, který v EU dosud nestojí,“ připomněl expert s tím, že obecně se dá říct, že hlavní problém v podobě financování zůstává. „A to rozhodne, jak bude projekt vypadat a jestli se vůbec bude stavět,“ dodal Jirušek.

ČEZ ve zmíněném tendru už v minulém týdnu obdržel nabídky na stavbu až čtyř reaktorů od francouzské firmy EDF a korejské KHNP. Společnost nyní jednotlivé nabídky analyzuje a během června je předá vládě. Ta následně během léta vybere vítěze a zároveň by měla rozhodnout o počtu bloků, které by se měly v budoucnu v ČR stavět. Se spuštěním prvního z nich nyní stát počítá v Dukovanech v roce 2036.

Ještě předtím by měl v Česku začít fungovat také první malý modulární reaktor. ČEZ ho plánuje postavit v Temelíně. Další modulární reaktory společnost plánuje i na dalších místech, patří mezi uvažované náhrady za uhelné elektrárny.