VÁNOCE A ČESKO

Je Štědrý den. Čas tradic, vánoček a smažení kapra. Jak dlouho takto slavíme Vánoce?

VÁNOCE A ČESKO
Je Štědrý den. Čas tradic, vánoček a smažení kapra. Jak dlouho takto slavíme Vánoce?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Dnes je Štědrý den, kterým končí čtyři neděle trvající období adventu, v němž se křesťané připravují na blížící se příchod Ježíše Krista. Většinová společnost si původní křesťanský obsah Vánoc přetransformovala. Pro řadu rodin je Štědrý den především časem volna, setkání s přáteli či klidných procházek. Současně je také připomínkou tradic, mezi něž patří třeba kapří šupina umístěná pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem nebo lití olova.

Oslavy Vánoc mají původ v dobách dávno před příchodem křesťanství, v oslavách zimního slunovratu. V lidových zvycích byl třeba Štědrý den magickým časem, kdy lidé věštili, jaká bude příští rok úroda nebo kdo se ožení a vdá. Dříve by také lidé třeba nenašli na štědrovečerní tabuli kapra, ale luštěniny a hlemýždě.

Současná podoba Vánoc je relativně nová. Vánoční stromky měly některé české rodiny už v 19. století, více se ale rozšířily až v dalším století. Stromeček se zdobil cukrovím, výrobky ze dřeva, perníku, pečiva a ovocem, především jablky. Skleněné ozdoby se vyráběly až později. Dárky se začaly více objevovat až v předminulém století, a to hlavně skromné dárečky pro děti. Lidé také často na Štědrý den obdarovávali chudé.

Ani konzumace smaženého kapra nemá tak dlouhou tradici, jak by se mohlo zdát. Na vánočním stole se kapr začal objevovat teprve na začátku 19. století a to spíše v rybníkářských oblastech nebo v zámožnějších rodinách. Původně se upravoval na černo, kdy se vařil s ořechy, perníkem či švestkami. Smažení kapra v trojobalu se v českých domácnostech ve velkém prosadilo až po druhé světové válce.

Po Štědrém dnu následuje první svátek vánoční, kdy křesťané oslavují narození Ježíše Krista. Boží hod vánoční patří spolu s Božím hodem velikonočním, neboli Zmrtvýchvstáním Páně, k největším svátkům liturgického roku.

Dnes v poledne se podle zákona zavřou všechny větší obchody v Česku. Znovu zahájí prodej v pátek 27. prosince. Výjimku mají pouze malé prodejny s rozlohou do 200 metrů čtverečních, obchody na nádražích a letištích, lékárny či benzinové pumpy.

,

24. prosince 2024