Soud uznal Antonia Koláčka a Oldřicha Klimeckého vinnými v kauze ovládnutí a privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS). Verdikt není pravomocný. Podle státního zástupce bývalí manažeři těžební firmy způsobili státu podvodem škodu přes dvě miliardy korun, když vládě zatajili, že menšinový státní podíl v MUS kupují oni. Muži vinu odmítají. Výši trestu soud teprve oznámí.

Obžaloba tvrdí, že Koláček, někdejší generální ředitel MUS Klimecký, Jiří Diviš, Marek Čmejla a Petr Kraus v roce 1998 skrytě ovládli firmu jejími vlastními prostředky, když z ní odčerpali peníze pod záminkou zhodnocení v zahraničí. Poté údajně vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu odkoupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Prodej státního podílu v MUS schválila jednomyslně v červenci 1999 vláda pozdějšího prezidenta Miloše Zemana.

Stíhání Krause, Čmejly a Diviše český soud postupně zastavil, protože si začali odpykávat tresty uložené již dříve ve švýcarské větvi kauzy. Kraus ve Švýcarsku nastoupil do vězení, Čmejla s Divišem tam nakonec dostali podmínky a peněžité tresty. Soud v pondělí uznal vinným i posledního obžalovaného v kauze - bývalého náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkoru, a to za přijetí úplatku v souvislosti s přípravou podkladů pro rozhodnutí vlády o prodeji podílu v MUS.

V kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) uložil dnes soud bývalému manažerovi těžební firmy Antoniu Koláčkovi 7,5 roku vězení a propadnutí několika set milionů korun z bankovních účtů. Bývalého generálního ředitele MUS Oldřicha Klimeckého potrestal šesti lety vězení a propadnutím peněz zajištěných policií. Oba muži také dostali pětiletý zákaz působení ve vedení firem. Podle nepravomocného verdiktu způsobili manažeři MUS podvodem škodu České republice ve výši nejméně 2,37 miliardy korun, kterou mají společně uhradit.

Podle předsedkyně senátu pražského městského soudu Silvie Slepičkové se muži dopustili jednak podvodu, jednak zneužití postavení v obchodním styku, přičemž Klimecký byl organizátorem tohoto trestného činu. Při ukládání trestů senát vyhověl návrhům státního zástupce. Vinným uznal i posledního z obžalovaných, bývalého náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkoru. Za přijetí úplatku v souvislosti s přípravou podkladů pro rozhodnutí vlády o prodeji podílu v MUS mu uložil tříleté vězení, peněžitý trest 4,5 milionu korun a zákaz činnosti.

Z obžalovaných si dnešní vyhlášení rozsudku přišel vyslechnout pouze Koláček. Do budovy soudu dorazil v obleku a bílém cylindru.

Obžaloba tvrdí, že Koláček, Klimecký, Jiří Diviš, Marek Čmejla a Petr Kraus v roce 1998 skrytě ovládli firmu jejími vlastními prostředky, když z ní odčerpali peníze pod záminkou zhodnocení v zahraničí. Poté údajně vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu odkoupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Prodej státního podílu v MUS schválila jednomyslně v červenci 1999 vláda pozdějšího prezidenta Miloše Zemana.

Českému stíhání původně čelilo osm lidí, miliardář Luboš Měkota však v roce 2013 zemřel a stíhání bývalého lobbisty a obchodníka se zbraněmi Pavla Musely přerušil žalobce ze zdravotních důvodů. Obžaloba tak mířila na šest lidí propojených s MUS. Stíhání Krause, Čmejly a Diviše český soud postupně zastavil, protože si začali odpykávat tresty uložené již dříve ve švýcarské větvi kauzy. Kraus ve Švýcarsku nastoupil do vězení, Čmejla s Divišem tam nakonec dostali podmínky a peněžité tresty.

Obsáhlé dokazování soud dokončil letos v březnu po více než čtyřech letech od zahájení procesu. Manažeři popírají, že vládě zatajili, že skutečným nabyvatelem akcií budou oni. Stát podle nich věděl, komu prodává, respektive ho to nezajímalo, protože se chtěl podílu zbavit. Koláček už dříve uvedl, že při privatizaci těžební společnosti nezískal ani korunu navíc. Zdůraznil, že jeho úmyslem bylo zachránit MUS před zánikem a stabilizovat ji.

Třiaosmdesátiletý Klimecký k soudu nechodil. Přes svého advokáta dříve vzkázal, že obžalobě nerozumí, je z ní zmatený a z toho, co mu klade za vinu, si nic nepamatuje. Privatizaci MUS pokládá za úspěšnou akci, která znásobila ekonomickou výkonnost společnosti a přispěla k sociálnímu smíru v regionu.

Zemanova vláda schválila prodej 46 procent akcií MUS jednomyslně. Členové kabinetu u soudu v minulosti vypovídali jako svědci. Zeman prodej státního podílu hájil - MUS podle něj nebyla strategickou společností a vláda byla ráda, že se menšinového podílu zbaví. Exministr průmyslu Miroslav Grégr, který prosadil přímý prodej státního podílu místo soutěže, uvedl, že nevěděl o souvislosti mezi Investenergy a obžalovanými manažery. Připustil ale, že v kuloárech nebylo žádným tajemstvím, že management MUS usiluje o výhradní vlastnictví firmy. Státní zástupce vystoupení některých bývalých členů Zemanovy vlády zpochybnil.