S cenami potravin je to teď v České repubublice poněkud rozpačité. Spotřebitelské ceny totiž obecně meziročně vzrostly o 2,2 procenta, což je více než očekávaná hodnota, a zlevňování jídla zpomalilo, ostatně jako to už pozorujeme několik měsíců. Nárůst cen byl poháněn především vyššími cenami základních potravin, jako jsou drůbež, čokoládové výrobky a máslo. Na druhé straně, ceny zeleniny a ovoce klesly, což přináší spotřebitelům přeci jen určitou úlevu.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil podrobné údaje o vývoji spotřebitelských cen v červenci, které ukazují meziroční nárůst inflace na 2,2 procenta, což je mírný nárůst oproti červnovému růstu o 2 procenta. Analytici očekávali setrvání inflace na dvou procentech, takže tento růst byl pro trh mírným překvapením.

Ekonom Dominik Rusinko z ČSOB vysvětluje, že spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,7 procenta, přičemž nejvýznamnější podíl na tomto růstu měly vyšší ceny rekreace a kultury. „Skokové zdražení dovolených, které vzrostly o 25,1 procenta, mělo zásadní vliv na celkový růst cen,“ uvedl Rusinko. Dále vzrostly také ceny pohonných hmot o 1,3 procenta a potravin o 0,3 procenta, přičemž zdražovalo zejména maso, zatímco ceny zeleniny a ovoce zaznamenaly pokles.

Vít Hradil ze společnosti Cyrrus dodává, že výsledná inflační statistika byla pro trh překvapením, ale většina hlavních kategorií se vyvíjela v souladu s očekáváními a běžnou sezónností. „Jedinou výjimkou byly rekreace, které letos poskočily na cenách neobvykle svižně,“ říká Hradil. „Tento červencový cenový skok vnímáme jako určitou kompenzaci za utlumený červen, ovšem přišel i s jistou přirážkou,“ míní.

Výkyvy u potravin

V červenci byly meziročně nižší ceny mouky o 15,4 procenta, drůbežího masa o 5,8 procenta, vajec o 17,2 procenta a ovoce o 4,2 procenta. Pokles byl ve všech případech pomalejší než v červnu. Meziroční růst zrychlily ceny másla na 15,2 procenta, čokoládových výrobků na 16 procent a nealkoholických nápojů na 3,4 procenta. Zdražily také lihoviny, pivo a tabákové výrobky, zlevnilo víno.

Názor odborníků? „Stručně? Stále prostor pro jejich zlevnění,“ okomentovala hlavní ekonomka Raifeeisenbank Helena Horská.

#Potraviny ve výrobní škále. Stručně? Stále prostor pro jejich zlevnění#inflace https://t.co/FbFJaO5DPN pic.twitter.com/OQysZo10vb

— Helena Horská (@HelenaHorska) August 12, 2024

Lukáš Kovanda upozorňuje, že růst cen čokoládových výrobků je důsledkem špatné úrody kakaových bobů v Pobřeží slonoviny a Ghaně, které jsou klíčovými světovými producenty. „Rostly také ceny potravin, jako je drůbež nebo čokoláda,“ dodává Kovanda.

Například exministryně financí Alena Schillerová využila údaje ČSÚ k politické kritice kabinetu Petra Fialy. „Peníze na platy nejsou mimo jiné proto, že Zbyněk Stanjura věnoval 13 miliard korun zahraničním obchodním řetězcům,“ uvedla Schillerová na Twitteru. Tvrdí, že snížení DPH vedlo jen k vyšším maržím řetězců, nikoliv k úlevě pro spotřebitele.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je třeba stále myslet na dvojí kvalitu, ale i cenu potravin. „Mediální tlak na nadnárodní výrobce potravin kvůli dvojí kvalitě funguje. Tedy aspoň na některé. Oblíbená čokoládová pomazánka už má stejnou recepturu, u kornoutové zmrzliny změna přijde brzy. Ale třeba velký producent sladkých nápojů stále odolává…“ prohlásil.

Kromě potravin zaznamenaly výrazný růst také ceny v oblasti bydlení. Ceny nájemného meziročně vzrostly o 6,8 procenta, vodné o 10,9 procenta, stočné o 13,4 procenta, elektřina o 8,9 procenta a teplo a teplá voda o 5 procent. Naopak ceny zemního plynu meziročně klesly o 6,7 procenta a tuhých paliv o 2,9 procenta.

Ve srovnání s červnem vzrostly ceny zboží úhrnem o 0,1 procenta a služeb o 1,6 procenta. „Růst spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura byl způsoben zejména zvýšením sezónních cen dovolených s komplexními službami o 25,1 procenta,“ uvedl ČSÚ.

ČSÚ také zveřejnil informace o červnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. „V červnu se ceny zahraničního obchodu se zbožím meziměsíčně téměř nezměnily. Meziročně rostly ceny vývozu a dovozu shodně o 2,9 procenta,“ uvedl Vladimír Klimeš z ČSÚ. Na růst cen měl značný vliv i oslabení koruny vůči euru a dolaru.

Podle Víta Hradila může být růst cen rekreací posledním výrazným zdražením během letních prázdnin. „Existuje naděje, že se jedná o poslední záchvěv a snahu využít letní prázdniny k jednomu závěrečnému zdražení,“ uvádí Hradil. Ocenil také stabilizaci cen většiny zboží a služeb po předchozím bouřlivém období.

Česká národní banka zůstává obezřetná a pečlivě sleduje další vývoj, aby mohla adekvátně reagovat na změny v ekonomice. Jak uvádí Hradil, „snížení sazeb bylo jednoznačně na místě, jelikož inflační požár již z větší části vyhasl. Zbývá ovšem ještě pár doutnajících uhlíků a nebylo by vhodné se s uvolňováním měnové politiky unáhlit.“