Uznávaný srbský režisér Emir Kusturica řekl, že je připraven položit život v boji proti plánované těžbě lithia v Srbsku. Ve středu zveřejněném rozhovoru s deníkem Danas nicméně popřel, že by se chtěl postavit do čela odporu proti plánu, který prosazuje prezident Aleksandar Vučić i Evropská unie.

"Jsem připraven položit život v boji proti těm, kteří ničí životní prostředí, respektive těm, kteří chtěli těžit kobalt a nikl, respektive chtějí dělat lithium na území Srbska," řekl rodák ze Sarajeva ve svém pravidelném pořadu na srbském vydání ruského portálu Sputnik.

Plán nadnárodního těžařského koncernu Rio Tinto otevřít v regionu Jadar na západě Srbska největší lithiový důl v Evropě letos vyvolal novou vlnu protestů po celém Srbsku. Vláda tvrdí, že zajistí dodržování veškerých ekologických standardů těžby, což kritici projektu - i s ohledem na dosavadní těžební praxi v zemi - zpochybňují.

Prezident Vučić, německý kancléř Olaf Scholz a někdejší evropský komisař pro energetiku Maroš Šefčovič v červenci podepsali dohodu, která má výrobcům z členských států Evropské unie umožnit přístup k surovinám vytěženým v Srbsku, včetně lithia. Dohoda má snížit závislost EU na dovozu z Ameriky a Asie a pokrýt až 90 procent současné evropské spotřeby tohoto kovu důležitého při výrobě baterií pro elektromobily a mobilní zařízení.

Hybnou silou odporu proti těžbě lithia v Srbsku jsou především zástupci místních obyvatel a ekologických aktivistů, a i když ho podporuje i politická opozice, chybí mu jednoznačný vůdce. Srbská média proto po Kusturicově prohlášení spekulují, že by to mohl být právě on, kdo by pravidelné protesty zastřešil.

"Řekl jsem, že ochrana životního prostředí je jediná politika, která mě zajímá (...) Tak je třeba chápat moje poslední vyjádření a dát ho do souvislosti s životně důležitými otázkami pro Srbsko, ne jako vstup do politiky. Tou kanalizací bych nechtěl plavat, ani kdybych byl mnohem mladší," řekl deníku Danas devětašedesátiletý absolvent pražské FAMU.

V minulosti Kusturica veřejně vystupoval proti plánům na těžbu niklu v lokalitě Mokra Gora na západě Srbska, kde režisér vybudoval napodobeninu tradiční balkánské vesnice Drvengrad.

Projekt těžby lithia do značné míry přenastavil vztahy v různorodé srbské opozici, která si stěžuje na podle ní autoritářský způsob vlády prezidenta Vučiče, kterou tvoří široká paleta směrů od proevropských liberálů, přes ekologické aktivisty či konzervativce až po krajně pravicové nacionalisty. Sám Kusturica zastává řadu nacionalistických a proruských postojů, letos v dubnu se sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a poděkoval mu za "historickou spravedlnost".

Někteří prozápadně orientovaní členové opozice dávají najevo rozhořčení z toho, že EU podporuje projekt, který podle nich představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí v Srbsku a který v případě realizace dále posílí moc prezidenta Vučiče. Ten se snaží udržovat dobré vztahy jak se Západem, tak i Ruskem a Čínou.