Česko má extrémně rozdrobenou samosprávu, respektive rekordní počet obcí. Na to upozorňují dlouhodobě odborníci i některé politické subjekty. Vládní TOP 09 nyní přichází s konkrétním plánem, jak počet obcí, respektive jejich fungování „optimalizovat“. Návrh předsedy poslanců strany Jana Jakoba počítá s metodou cukru a biče – s novými povinnosti i „odměnami“. Vše by mělo být na dobrovolné bázi. Nápad ale narazil, proti snižování se vymezují obce, hnutí STAN i opozice.

Návrh TOP 09 podle Jakoba počítá s tím, že nebude nic nařizovat, ale naopak motivovat, ať už novými povinnostmi, tak ale také odměnami. Klíčovou novou povinností by byla povinnost obcí zajišťovat vybrané služby, jako je vzdělávání v podobě mateřských a základních škol, zdravotnictví v podobě lékařských ordinací či kulturu, například zřízením knihovny. V případě nenaplnění této povinnosti by se měly spojit okolními vesnicemi. Naopak odměnou má být státní garance většího množství peněz na investice, finance na zajištění fungování těchto povinných služeb a nové dotační programy.

„Bolestí nejmenších obcí je to, že nedokážou zajistit mnohé ze základních služeb, které ve větších obcích či menších městech jsou v zásadě běžné. Hnacím motorem návrhu je to, že by obce měly povinnost tyto služby zajišťovat,“ uvedl v rozhovoru pro Echo24 Jakob s tím, že v ideálním případě by mělo dojít k rušení radnic.

V Česku existuje více než 6 250 obcí. V Portugalsku, které je o něco větší než ČR a má srovnatelně obyvatel, existuje v současnosti pouze 308 obcí. V Dánsku, které má o trochu více než polovinu rozlohy i obyvatel naší země, funguje 98 obcí a v obrovském více než 5x větším Švédsku s 10 miliony obyvatel je 290 obcí. Redukci počtu obcí navrhovala Národní ekonomická rada vlády (NERV) ve své sadě opatření pro vládu, podporuje ji také například Národní rozpočtová rada (NRR) s tím, že by šlo o úsporu zhruba 10 miliard korun.

Předseda NRR Mojmír Hampl v loňském rozhovoru pro Echo24, který navazoval na zveřejnění vládního konsolidačního balíčku, označil počet obcí za absurdní. „Pokud mám říct nějakou věc, co mi v balíčku chybí, tak jsou to náklady na provoz celého veřejného sektoru, ať už na centrální, krajské nebo místní úrovni. Máme absurdně vysoký počet obcí na tisíc obyvatel, máme 60 tisíc zvolených politiků, máme kraje a krajské rozpočty, máme rozpočtové určení daní, které velkou část příjmů přerozděluje přímo místním vládám, máme na úrovni obcí a krajů 100 tisíc placených úředníků,“ uvedl tehdy Hampl.

Mluvčí vlády Lucie Ješátková pro Echo24 v dubnu řekla, že návrh NERV byl součástí debaty o ozdravném balíčku. „Ten je již realizován a slučování obcí neobsahuje – a nejsou součástí aktuální debaty o prorůstových opatřeních, které navrhla Národní ekonomická rada vlády,“ uvedla Ješátková v reakci na otevřený dopis Sdružení místních samospráv ČR, které kritizovalo návrh na spojování obcí s tím, že nemá základ v odborných datech.

STAN proti, co ostatní?

Je proto otázkou, do jaké míry se podaří TOP 09 najít ve vládě, respektive ve sněmovně, pro návrh podporu. Proti bude hnutí STAN, které se proti slučování staví dlouhodobě. Podle prvního místopředsedy hnutí Lukáše Vlčka by úspora ve sloučení obcí byla pouze v platech samotných zastupitelů. „Tito lidé se ale aktivně podílejí na životě obcí a mnohdy přináší obci vyšší ekonomické hodnoty, než je výše platu zastupitele. Sídla tak jako tak chceme rozvíjet a ne vysídlovat, bude tedy probíhat standardní údržba, jako je zimní prohrnování sněhu, údržba zeleně, sportovišť a další veřejné infrastruktury. Zde tedy z logiky věci není možné hovořit o nějaké úspoře,“ uvedl pro Echo24 Vlček.

Dodal, že slučování odmítají Starostové také z důvodů, že tento návrh ohrožuje funkčnost občanské společnosti. Nicméně například poslankyně Barbora Urbanová (STAN) uvedla, že ne všichni jsou v hnutí proti. „Já tu debatu chci vést, tlačím k tomu stranu už rok,“ uvedla na síti X.

Narazit by zřejmě mohli předkladatelé i u partnerů ze Spolu. „Zkuste zajet na jakoukoli obec a říct jim, že po vzoru Vesničky mé střediskové se mají sloučit se sousední obcí. Vytvoříte tak akorát nekonečný počet malých naštvaných obcí,“ uvedl už dříve v České televizi předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Příznivci spojování obcí nejsou ani lidovci, což rovněž už dříve potvrdil třeba současný ministr zemědělství Marek Výborný.

Proti spojování je také opozice. „V obcích se jejich sloučením nepřestane v noci svítit, pečovat o zeleň ani odklízet sníh. Samosprávy jsou na rozdíl od Fialovy vlády, která jim poslední dobou jen háže klacky pod nohy například podřezáním sdílených daňových příjmů, dobří hospodáři. A proto by měly být zachovány,“ uvedla pro Echo24 šéfka poslanců hnutí ANO a exministryně financí Alena Schillerová.

Pro snižování počtu radnic jsou naopak Piráti. Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová pro Echo24 řekla, že „mít 6254 obcí, které v bezprostřední blízkosti rozhodují o velmi podobných věcech velmi podobným způsobem, tedy zdvojeně, je, myslím, výhledově neudržitelné a neefektivní“. „Sloučení by obcím ulevilo administrativně i finančně – díky většímu objemu poptávaných služeb by je mohly obce podle ní od dodavatelů získávat výhodněji,“ dodala Richterová.

„A díky ušetřeným financím by pak mohly rozšířit třeba dostupnost lékařů, školek či škol, které dnes často chybí. Meziobecní spolupráce zkrátka může přispět k rozvoji metropolí i regionů, ke zlepšení efektivity nakládání s penězi daňových poplatníků i ke snadnějšímu sdílení služeb, které stejně všechny obce zajišťují,“ dodala Richterová s tím, že redukcí počtu obcí do tisíce obyvatel by stát ročně získal kolem deseti miliard korun.