Kanada zažívá překvapující výsledek voleb. Zvítězil předseda liberálů Mark Carney, jehož strana dříve výrazně ztrácela, zatímco původně favorizovaný šéf konzervativců Pierre Poilievre zřejmě ztratí i své křeslo ve Sněmovně. Paradoxem přitom je, že první průzkumy na začátku roku jasně favorizovaly Poilievrea, drtivou porážku přisuzovaly Marku Carneymu. Opak je ale pravdou. Nutno dodat, že na volbách v zemi javorového listu se značně podepsala administrativa Donalda Trumpa. Poilievre totiž amerického prezidenta ze začátku podporoval, zatímco Carney chtěl silný mandát proti Trumpovi, píše zpravodajský server BBC.

Podle veřejnoprávní televize CBC by předseda kanadské Konzervativní strany Pierre Poilievre mohl dokonce ztratit své křeslo ve Sněmovně. Jeho vítězství se předpokládalo ještě předtím, než Donald Trump nastoupil do Bílého domu. Ještě na začátku Trumpova nástupu do čela Spojených států byly konzervativci favority, ale během prvních několika dnů se situace začala obracet.

Poilievre totiž na začátku roku Trumpa chválil. Když se administrativa Donalda Trumpa nechala slyšet, že ze země javorového listu udělá 51. amerických stát, tak se volební preference radikálně změnily. Hřebíčkem do rakve konzervativců byly Trumpovy názory a plány na uvalení cel proti Kanadě. Výsledkem je tedy i možnost, že Pierre Poilievre přijde o své křeslo ve Sněmovně. Na jeho místo v ottawském okrese Carleton by po 20 letech mohl zasednout liberál Bruce Fanjoy. Poilievre, který pochází z Calgary v provincii Alberta, zastává svůj úřad už od roku 2005.

Poilievre není jedinou obětí mezi stranickými šéfy. Ve volbách se nedařilo ani levicové Nové demokratické straně (NDP), která možná nezíská potřebných 12 křesel k udržení statusu politické strany. Aktuálně je zvolena nebo vede jen v sedmi obvodech. Před rozpuštěním parlamentu měla 24 mandátů. Předseda levicové strany Jagmeet Singh prohlásil, že odstoupí z vedení poté, co přišel o své vlastní křeslo.

Podle CBC je to katastrofální výsledek pro stranu, jejíž podporovatelé po rezignaci expremiéra Justina Trudeaua často přešli k liberálům. Proto není divu, že konzervativci zůstávají stále druhou největší a nejsilnější stranou. Poilievrův výsledek je sice silnou osobní ranou, ale celkově se nejedná o tak zásadní propad hlasů, tvrdí BBC.

Složí liberálové vládu v Kanadě?

Samostatnou otázkou ovšem zůstává, zda vůbec liberálové složí vládu v Ottawě. Zatím není zcela jasné, zda liberálové získají také většinu v parlamentu, a budou tak moci sestavit jednobarevnou vládu. Stanice CTV News totiž uvedla, že liberálové na parlamentní většinu podle jejího odhadu nedosáhnou. Carney žádal voliče o silný mandát, který by mu pomohl zvládnout vyjednávání o clech a odrazit vyhrožování anexí Kanady ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Liberální strana potřebuje získat 172 ze 343 volebních obvodů čili křesel v parlamentu, aby mohla vládnout bez podpory menší strany. Liberálové zatím jasně vedou nebo byli zvoleni ve 168 obvodech, zatímco Konzervativní strana zatím drží 144 obvodů, píše kanadská veřejnoprávní stanice CBC. Menšinové vlády v Kanadě zřídka vydrží déle než dva a půl roku, poznamenala agentura Reuters.

Podíl hlasů pro liberály se pohybuje nad 43 procenty, zatímco podíl hlasů pro konzervativce činí o něco více než 41 procent, což je pro stranu podle médií mimořádně silný výsledek.

Nynější kanadský premiér a lídr liberálů Carney, 60letý ekonom a někdejší guvernér kanadské i britské centrální banky, se do čela vlády postavil v polovině března po rezignaci Justina Trudeaua. Ještě začátkem roku průzkumy předpovídaly jeho straně drtivou porážku, a to i o více než 20 procentních bodů. Změna nastala po ostrých výpadech současného amerického prezidenta proti kanadské ekonomice a státnosti. Kanaďané návrhy Trumpa ohledně připojení Kanady k USA i jeho celní politiku z velké většiny odmítají, a zřejmě především proto od jeho lednového návratu do úřadu kanadští liberálové dokázali náskok konzervativců smazat.