Mezi mladými evropskými voliči sílí příklon k pravicovým stranám, které byly dosud dominantou především střední generace a takzvaných „boomerů“. Podle nejnovějšího průzkumu bruselského deníku Politico by zástupci generace Z a mileniálů měli v blížících se eurovolbách dát přednost spíše pravicovým uskupením, než Zeleným a levicově orientovaným stranám. Mladým voličům z Belgie, Francie, Portugalska, Německa či Finska imponují programy s antiimigračními hesly, což potvrzuje i vítězství Georgie Melaniové v Itálii, Geerta Wilderse v Nizozemí či sílící vliv hnutí Marine Le Penové. Pravice sílí napříč celou Evropou.

Hnutí Bratři Itálie, nizozemská Strana pro svobodu či portugalské uskupení Chega (Dost) měla ve svých programech omezení migrace a dostupnost bydlení pro mladé lidi. Průzkum dále upozorňuje, že patrné rozdíly jsou mezi ženami a muži. Zatímco ženy se častěji hlásí k Zeleným a dalším levicovým stranám, muži naopak podporují strany zaměřené proti imigraci.

Například Německo a Finsko uvádí, že popularita levicověji směřovaných hnutí upadá. Zelení, kteří dříve těžili především z podpory a hlasů mladých, nyní ztrácejí půdu pod nohama. „Mladí voliči se přiklánějí k novějším stranám s pravicověji laděnými programy, zatímco dlouhodobě zavedené centristické strany se spoléhají na hlasy starších voličů,“ říká podle Politica nizozemský specialista na volební geografii Josse de Voogd. „AfD v Německu ani nemusí růst, aby se stala největší, jelikož socialisté a křesťanští demokraté se přirozeně zmenší a mladí voliči jsou rozptýleni ve všech stranách,“ řekl s odkazem na stoupající popularitu Alternativy pro Německo (AfD).

Kromě AfD roste i popularita Národního sdružení (RN), které vede neúspěšná kandidátka na francouzskou prezidentku Marine Le Penová. Obě strany sází na kritiku migrace a RN využívá také snižující se popularity vlády prezidenta Emmanuela Macrona. „RN vykresluje evropské volby jako referendum o vládě a prezidentovi, takže je velmi těžké rozlišovat mezi evropskými a národními otázkami. Macron se snažil toto rozlišovat, ale jeho odpůrci využívají eurovolby ke kritice jeho osoby a jeho politiky,“ domnívá se politoložka Laure Neumayerová z univerzity Picardie Jules Verne v Amiens.

Stále také funguje sázka na zdůrazňování migrace jako „příčiny všeho, co se nedaří“, přestože strana nemá příliš vyjasněný postoj k jiným otázkám, řekl politolog Olivier Costa z univerzity Sciences Po. „Jsou velmi proti migrační politice, kterou nedávno přijala EU, a jsou také velmi proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie, protože říkají, že by to kvůli příliš velké konkurenci zničilo francouzské zemědělství,“ dodala Neumayerová.

Kromě toho se na obzoru rýsuje pravicové spojenectví mezi francouzským Národním sdružením, italskými Bratry Itálie a španělskou pravicovou stranou Vox. Italská premiérka Georgie Meloniová, šéfka RN Marine Le Penová a lídr španělského Voxu Santiago Abascal vyjádřili sympatie k vytvoření společné pravicové platformy. „Jsme motorem renesance našeho kontinentu,“ prohlásila Meloniová.

České studentské volby vyhrála koalice Spolu, Přísaha s Motoristy a Piráti

Studentské volby v České republice do Evropského parlamentu letos vyhrála koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s 15,2 procenta hlasů. Před pěti lety u studentů nejvíce uspěli Piráti, tentokrát byli třetí za Přísahou s Motoristy, za niž kandiduje Filip Turek. Studenti vybírali ze 30 stran, hnutí a koalic, které se letošních eurovoleb zúčastní. Celkem odevzdali hlasy studenti ze 145 gymnázií, z 95 středních odborných škol (SOŠ) a 25 učilišť. Zúčastnilo se 22 880 studentů.

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční 7. a 8. června. ČR má 21 mandátů. Vítězství bude obhajovat ANO, které před pěti lety obsadilo šest křesel. ODS obhajuje čtyři mandáty, Piráti tři stejně jako někdejší koalice STAN a TOP 09. SPD a KDU-ČSL mají po dvou europoslancích, komunisté jednoho.