Resort spravedlnosti v současné době připravuje několik změn trestních předpisů, mezi nimi i výrazné rozšíření peněžitých trestů. Pachatelům by se nově měly ukládat daleko častěji, pokuty by dokonce mohly nahrazovat podmíněné, případně i nepodmíněné tresty. Podle ministerstva se totiž ukazuje, že potrestání, které viníka reálně bolí, je dlouhodobě efektivnější. Novinka by mohla platit už od příštího roku.

Podle náměstka ministra spravedlnosti Antonína Stanislava se soudnímu systému v poslední době dařilo ukládat více peněžitých trestů, stát v tom chce ale ještě pokračovat. „Jsou-li hledány cesty, jak rozšířit možnosti ukládat tento druh trestu, pak by se měl stát tento druh trestu trestem univerzálním, bez omezení dalšími zákonnými podmínkami a v určitých případech jako trest obligatorně ukládaný,“ sdělil deníku Echo24.

Podle Stanislava je „pokuta“ jedním z nejefektivnějších trestů, protože pachatele opravdu bolí. „Vynucené zřeknutí se spotřeby a s tím spojené omezení životního standardu je vnímáno u většiny společnosti, u níž převládá konzumní myšlení a je akcentováno naplňování materiálních potřeb, jako výrazná újma; majetkové tresty pak korespondují se zásadou, že se páchání trestné činnosti nesmí vyplácet,“ míní náměstek.

Podmínkou by byla povinnost pachatele uhradit způsobenou škodu a složit určitou částku do fondu obětí trestné činnosti.

Nechte to spíš na nás, říkají soudci

Ministerstvo také chce, aby soudy peněžitý trest upřednostnily, případně dokonce musely v některých případech ukládat povinně – konkrétně u prvně trestaných pachatelů nenásilné trestné činnosti – tedy například majetkových, hospodářských či daňových trestných činů. Podmínkou by byla povinnost pachatele uhradit způsobenou škodu a složit určitou částku do fondu obětí trestné činnosti.

S tím ale nesouhlasí Unie soudců. „Jakmile by zákon stanovoval, že nějaký trest má přednost před druhým, nebude to dobře fungovat,“ myslí si prezident unie Libor Vávra. Podle něj je vhodnější nechat rozhodnutí na státním zástupci se soudcem a v zákoně spíše umožnit, aby peněžitý trest mohl nahradit podmíněný, případně i nepodmíněný trest.

Měly by se také zpřísnit sazby pokut, dodává. „Kdybychom v zákoně zvýraznili, že peněžitý trest má být prioritní a třeba i velmi drakonický, tak by to soudy samozřejmě akceptovaly,“ souhlasí Vávra.

Stát řeší, jak vyprázdnit věznice

Změny trestních předpisů se plánují z velké části kvůli tomu, že stát musí řešit problém přeplněných věznic, které výrazně zatěžují státní rozpočet. Každoročně provoz celého systému stojí přes 13 miliard korun. Více jsme psali zde. Odborníci na právo tak nedávno přišli s několika návrhy, které by mohly pomoci dozorcům i státní kase ulevit.

Podle kriminologických výzkumů totiž vysoké tresty neodrazují od páchání trestné činnosti a nesnižují recidivu. Dřívější studie Nejvyššího státního zastupitelství uvedla, že za přeplněnými věznicemi v Česku nestojí vysoká míra kriminality, ale mimo jiné právě nepřiměřeně vysoké tresty u trestných činů, které nenesou velké nebezpečí pro společnost.

Změny by mohly vstoupit v účinnost už od příštího roku. „Velmi optimistická varianta je účinnost k 1. lednu 2024, ale to nelze garantovat, jedná se o poměrně složitou oblast,“ odhadl Stanislav. Už během května pak mají návrh dostat na stůl šéfové koaličních stran a následně jednotlivá ministerstva.