Mělo tam být úplně jiné nasazení. Motiv sebevraždy měl být pouze první informací od oznamovatelů a jednou z mnoha informací, se kterými měla policie pracovat, říká dva měsíce po zásahu policie na Filozofické fakultě UK Robert Šlachta, bývalý policista a ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Po odchodu z bezpečnostních sborů se stal zakladatelem a předsedou hnutí Přísaha, za které chce na podzim kandidovat do Senátu.

Už krátce po událostech na filozofické fakultě v Praze jste kritizoval postup policie. Co je pro vás z pohledu bývalého policisty důležité při hodnocení celé operace, respektive zásahu policie proti střelci?

Střelec nebyl osamělý vlk a policie měla už několik dní informace, se kterými mohla pracovat. Nechci se bavit o tom, jestli policisté na fakultě měli, nebo neměli střílet. To si každý policista musí vyhodnotit sám. Mě vadí to, co policie dělala mezi 12.27, kdy byl nalezen otec, do 15.00, kdy se začalo střílet. To je problém a důvod, proč policie kličkuje a schovává se za státního zástupce a nechce odpovědět na otázky, které jsou úplně jasné a které nemají s trestním řízením nic společného. Ministr vnitra Vít Rakušan vystoupil a řekl, že musíme nastavit zrcadlo, poučit se a dívat se dál. Máme tu ale čtrnáct mrtvých. Vláda teď chce dát 3 miliardy na opatření a znovu nastavovat něco, co se nastavovalo už po událostech v Uherském Brodě (v roce 2015 tam střelec v restauraci zabil osm lidí 2015) a po Ostravě (7 mrtvých v ostravské nemocnici v roce 2019). U všeho byl policejní prezident Martin Vondrášek, kterého jsem proto vyzval k rezignaci.

Takže podle vás mělo být na vraždě v Klánovickém lese nasazeno víc lidí?

Je jedno, kolik bylo nasazeno lidí. Policie mluví o tom, že měli vytipováno okruh 4 tisíc podezřelých. Pokud by v době nálezu mrtvého otce pachatele analyticky zkřížily informace o hledaném s lidmi z případu Klánovice, muselo by jim okamžitě dojít, koho hledají. To je to nejslabší místo celého zákroku. Vyhodnotili to naprosto chybně a během dvou a půl hodin nekřížily informace. Do evidence trestního řízení měly být vloženy informace a protaženy analýzou, ale to se nestalo. Všichni se to dozvěděli až po střelbě. To stejné se sociálními sítěmi. Nechápu, kdo vyhodnotil, že hledaný jede na fakultu spáchat sebevraždu. S tolika zbraněmi... Na odboru násilí jsme dělali na vraždách podnikatelů a naše opatření byla úplně jiná a razantnější. Říkalo se sice o nás, že chodíme s kanónem na komára, ale tisíckrát vám to může vyjít, až vám to jednou nevyjde. A to se stalo teď. Policie informace z Klánovic a Hostouně nezkřížila a nevyhodnotila je správně.

A kdo přesně měl ten den o té konkrétní podobě zásahu rozhodovat?

Když se najde mrtvola, tak prvotní rychlá opatření dělá operační středisko, to pak musí vyrozumět kriminální policii a to řízení na tom místě už potom přebírá kriminálka. To je právě ten okamžik, kdy měl ten, kdo informace převzal, postupovat úplně jinak. Domnívám se, ale že došlo k tomu, že situaci podcenili. Mělo tam být úplně jiné nasazení. Motiv sebevraždy měl být pouze první informací od oznamovatelů a jednou z mnoha informací, se kterými měla policie pracovat. Nejdřív měli udělat lustraci zbraní a hned potom lustraci sociálních sítí. Informace měli předat také na NKBT (Národní kontaktní bod pro terorismus pod působností NCOZ), které je propojeno s BIS. To pracoviště je postaveno přesně na to, aby operovalo v kyberprostoru a takové informace, jako je třeba telegramový účet, sledovalo prostřednictvím různých filtrů.