Po letech vysokého růstu důchodů přišlo několik let „půstu“. Čeští penzisté se možná až téměř do konce dekády musí smířit s nízkými valorizacemi svých důchodů v počátku každého roku. Bude se totiž čekat na růst reálných mezd. Podobně jako v posledních dvou případech řádných valorizací tak penze porostou pouze o inflaci.

Podle zákona se důchody upravují vždy od ledna o růst cen pro domácnosti důchodců a o třetinu růstu reálných mezd. Mezi lety 2018 a 2023 se započítávala polovina růstu. Ani to by však nehrálo roli. I bez reformy by trvalo několik let, než by se opět začal růst reálných mezd projevovat. Co se s některými kroky reformy změnilo je to, že se už nebere v potaz celková inflace, ale pouze ta „důchodcovská“, která výpočet cílí na spotřební koš seniorů.

Přidání se dělí mezi solidární pevnou část důchodu a zásluhový procentní díl. Solidární výměra, která je stejná pro všechny, odpovídá desetině průměrné mzdy. Zásluhová výměra se teď od ledna ale neupravuje lidem, kteří nastoupili do předčasné penze od října 2023 a nemají ještě řádný důchodový věk. Roste jim zatím jen solidární část důchodu.

A tak zatímco během rekordní inflace v minulých letech důchody i kvůli původnímu systému mimořádných valorizací výrazně rostly, od minulého roku začíná několikaleté období menších přírůstků. Nejprve totiž musí růst reálných mezd překonat inflaci minulých let. Navíc v případě valorizací existuje roční zpoždění, v potaz se bere růst reálných mezd z doby před dvěma lety.

„Po roce 2018 lze pozorovat poslední skokové zvýšení výdajů, které souvisí se zvýšením základní výměry důchodu, dodatečným zvýšením důchodů o 300 a 151 Kč a v neposlední řadě vysokým zvýšením důchodů zejména v roce 2022 s ohledem na vysoký růst cen. Následně bude až do roku 2030 podíl výdajů na důchody na HDP mírně klesat, a to především vlivem toho, že až do roku 2029 (kdy dojde k vyrovnání poklesu reálných mezd v letech 2022 a 2023) budou důchody zvyšovány pouze o růst cen. Poté bude docházet k postupnému nárůstu výdajů na důchody v poměru k HDP, které zrychlí po roce 2037, kdy do starobního důchodu začnou odcházet silné ročníky narozené v sedmdesátých letech minulého století,“ píše ve své zprávě o stavu důchodového systému z minulého roku ministerstvo práce.

Reálné mzdy sice v loňském roce začaly opět růst, zdaleka se jim však zatím nepodařilo překonat propad z krizových let. „V letech 2022 a 2023 jsme byli svědky bezprecedentního propadu reálných příjmů drtivé většiny zaměstnanců. Celkem slušné nominální tempo růstu mezd v daných letech vůbec nestačilo kompenzovat mimořádný nárůst životních nákladů v důsledku ruské agrese proti Ukrajině a související inflační vlny, energetické krize a dalších potíží. Nejvážnější dopady to mělo na lidi s nejnižšími příjmy,“ uvedl analytik Alma Carrer Tomáš Ervín Dombrovský. Loni mzdy opět začaly v meziročním srovnání i reálně růst, což ale podle analytika stačilo pouze k umazání méně než poloviny z předchozího propadu kupní síly výdělků.

Naopak v minulých letech, kdy v Česku panovala rekordně vysoká inflace, patřily domácnosti seniorů k těm nejodolnějším. Reálné čisté příjmy od roku 2013 do roku 2021 domácnostem každý rok rostly. Kvůli vysoké inflaci se propadly v roce 2022 meziročně o 6,5 procenta a v roce 2023 pak o 3,1 procenta. Předloni si proti předchozímu roku reálně polepšili jen důchodci, a to o 3,9 procenta.

Podíl důchodců, kteří žijí v příjmové chudobě, tak díky navyšování penzí a bonusu za dítě mezi roky 2023 a 2024 výrazně poklesl. Snížil se i přes vysokou inflaci a zdražování z 18,9 na 12,5 procenta. U ostatních domácností míra i přes zvyšující se částky na osobu rostla. V průměru měla v minulém roce domácnost v Česku na osobu 278 673 korun čistého. O rok dřív to bylo 259 850 korun. Částka se tak mezi lety 2022 a 2023 zvedla o 7,2 procenta. Nejvíc se příjmy meziročně zvýšily domácnostem důchodců, a to o 15 procent. Na osobu vzrostly z 224 160 korun na 257 882 korun. Důvodem byly valorizace a vyplácení výchovného. Nejméně si naopak polepšily příjmově neúplné rodiny s dětmi. Měly o 5,1 procenta víc než o rok dřív. Na osobu připadlo 184 328 místo 175 465 korun.