Česko má letos v plánu dokončení 15 kilometrů nových dálnic. Za poslední tři roky vzniklo v Česku okolo 90 kilometrů dálnic. Například v sousedním Polsku se pohybují, co se týká tempa výstavby, řádově jinde. Za poslední tři roky vzniklo v Polsku přes 600 kilometrů dálnic. A objevují se tak otázky, co stojí za tak markantním rozdílem.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na konci června představil plány na rozvoj dopravní infrastruktury do roku 2050. Podle představy ministerstva by mělo jít do dopravy v příštích 27 letech přes pět bilionů korun. Do roku 2033 by pak měla být v Česku dobudována dálniční síť, které v současnosti chybí k dokončení asi 300 kilometrů. V příštích deseti letech chce ministerstvo investovat 2,8 bilionu korun.

Tato čísla jsou, především co se týče délky dálniční infrastruktury, v ostrém kontrastu s rozvojem infrastruktury například v sousedním Polsku. Ta začala masivně růst především po vstupu Polska do EU. Dalším důležitým milníkem bylo období před pořádáním fotbalového eura v Polsku v roce 2012. Letos Polsko plánuje otevřít 50 kilometrů dálnic a okolo 200 kilometrů rychlostních silnic. Za prvních osm měsíců letošního roku už Polsko podepsalo smlouvy na vybudování 128 kilometrů dálniční infrastruktury.

Právě budování dálniční infrastruktury označil na konci minulého roku polský premiér Mateusz Morawiecki za klíčovou oblast pro polskou vládu. „V moderním světě by rozvoj, zejména v hospodářské oblasti, nebyl možný bez rozvoje silniční infrastruktury. Státní, provinční, obecní a okresní silnice tvoří systém, který je předpokladem rychlého hospodářského rozvoje,“ zdůraznil na konci minulého roku polský premiér Mateusz Morawiecki, když oznámil, že vláda hodlá v rámci strategie rozvoje dopravní infrastruktury do roku 2030 investovat přes 290 miliard zlotých, tedy přes 1,5 bilionů korun. V minulých devíti letech šlo do rozvoje dopravní infrastruktury přes 160 miliard zlotých.

Premier @MorawieckiM w #KPRM: We współczesnym świecie rozwój, zwłaszcza w dziedzinie gospodarczej, nie byłby możliwy bez rozwoju infrastruktury drogowej. Drogi krajowe, wojewódzkie, gminne i powiatowe tworzą układ, który jest warunkiem szybkiego rozwoju gospodarczego. pic.twitter.com/ypjEK1mNPt

— Kancelaria Premiera (@PremierRP) December 13, 2022

Na masivní rozvoj polské dálniční infrastruktury v porovnání s Českem nedávno reagovalo i ministerstvo dopravy pro CNN Prima News. „Poláci nejsou rychlejší ve stavbě, ale v přípravě dálnic, což je téma, které je palčivé a důležité u nás,“ vysvětloval mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Polákům prý také ve výstavbě dálnic znatelně pomohlo mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012. „Polsko má díky mistrovství Evropy ve fotbale legislativu, která upřednostňuje veřejný zájem nad soukromým vlastnictvím a ekologickými aspekty,“ pokračoval Jemelka. Jinými slovy – Polsko využívá zcela běžně institut vyvlastnění, což je u nás krajní řešení.

Ministr dopravy Martin Kupka také v minulých měsících zdůrazňoval snahu výrazněji zapojit do výstavby dálnic v ČR soukromý sektor skrz tzv. PPP projekty. V současnosti probíhá pilotní projekt, kdy dostavbu D4 provádí soukromá francouzská společnost Via Salis. Ministerstvu se pilotní projekt zamlouvá. Ministr Kupka v minulých týdnech zmínil rozšíření PPP například na části pražského okruhu či části dálnice D3. „Důvod je nasnadě: máme připravené významné množství projektů dopravní infrastruktury, jejíž dokončení je národním zájmem, bez ní žádný restart ekonomiky nebude. Zároveň to nejsme schopni v plném rozsahu v nejbližších deseti letech finančně pokrýt ze státního rozpočtu ani z evropských dotací. Proto hledáme možnosti alternativního financování, PPP projekty jsou jedním z nich,“ uvedl Martin Kupka.