Nová studená frontová linie
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Studená válka mezi Západem a sovětským blokem odezněla v 90. letech, netrvalo to ani 20 let a svět se znovu začal viditelně polarizovat, jen je dnes dělicí čára vedená trochu jinak. A my si budeme muset pro několik dalších desetiletí zvyknout na zcela nové geopolitické a z toho plynoucí i jiné ekonomické uspořádání. Probíhající summit států BRICS to ukázal zcela jasně. V čem že bude spočívat to nové ekonomické uspořádání? V tom, že v době studené války na Západě bylo dobře a na Východě bídně. V příštích obdobích bude naopak na Západě nevalně a nositelem ekonomického pokroku budou země BRICS. Kdo tedy dnes uvažuje o globálnějších investicích, případně o přesídlení části či všech svých aktivit do zahraničí, měl by tohle mít na paměti.
Ale pojďme se na věc podívat podrobněji. Dříve úspěšný Západ se začal utápět v bahně sílících státních intervencí, které ničí efektivitu ekonomik a způsobují jejich zaostávání. Přitom ale stále na Západě trvá historicky daný pocit ekonomické nadřazenosti, který ústí například v nerozumné zahrávání si se cly a dalšími bariérami vůči rozvíjejícím se zemím, které však mají minimální dopad na tyto země a naopak více postihují právě Západ. (Mimochodem, analogicky protiruské sankce měly tvrdší ekonomický dopad na Evropu než na samotné Rusko.) Západ se tak kvůli stále sílícímu tisku peněz a sílícím zásahům států do ekonomik stále víc topí v ekonomických problémech, které nejenže neslábnou, ale naopak hlavní náraz je patrně stále ještě před námi.
Posledním varováním, že náraz se možná zase o něco přiblížil, bylo pondělní rozhodnutí ratingové agentury S&P Global snížit úvěrové ratingy a zhoršit výhled několika amerických bank. S&P varovala, že slabší ziskovost pravděpodobně „otestuje úvěrovou sílu sektoru“. Jak tomu rozumět? Tak, že prudký nárůst amerických úrokových sazeb zhoršuje likviditu mnoha amerických bank. Vysoké výnosy v konkurenčních úložkách peněz, třeba v dluhopisech, vedou firmy i domácnosti k výběrům vkladů a k přesunu peněz do těchto alternativních úložek. Jen za posledních pět čtvrtletí došlo k propadu neúročených vkladů u amerických bank o 23 %. Bankám pak v systému frakčních rezerv chybí peníze a snaží se je získat tak, že prodávají nakoupené cenné papíry. Jenže ouha, ceny cenných papírů padají, takže dokonce i tímto způsobem banky seženou méně peněz, než potřebují. A každý další výběr vkladů je pak víc a víc na hraně, protože banky jej nemají z čeho vyplatit.
Jestliže Amerika zápasí o stav svých bank (a centrální banka Fed nepochopitelně dělá, jako by to neviděla a jako by problém neexistoval), pak Evropa zase válčí o stav svého průmyslu (a potažmo také bank). Především podnikatelská nálada v eurozóně se neustále a celkem svižným tempem zhoršuje. Souhrnný index PMI propadl v srpnu na 47 bodů, nejslabší úroveň od listopadu 2020, kdy jsme byli uprostřed lockdownů. Hlavní brzdou evropské ekonomiky zůstává především zpracovatelský průmysl. A lidé nechtějí utrácet a cítí vysokou míru nejistoty. V takovém rozpoložení stačí malá jiskra, aby situace eskalovala a aby se soudržnost mezi evropskými zeměmi zcela rozpadla.
Naproti tomu soudržnost mezi zeměmi uskupení BRICS stále sílí. Mají totiž společný cíl – vyřadit Západ a zejména dolar z dominantní role v zahraničním obchodě. Lídři zemí BRICS se na summitu v Johannesburgu tento týden rozhodli pozvat do uskupení šest dalších států: Írán, Saúdskou Arábii, Argentinu, Egypt, Etiopii a Spojené arabské emiráty. Přitom o členství v BRICS má podle jihoafrických úřadů údajně zájem zhruba 40 zemí světa, 22 z nich už o přijetí formálně požádalo. Blok tedy sílí a sílit bude a má společný cíl: Přejít v zahraničním obchodě na jinou zúčtovací jednotku než dolar.
I země BRICS mají své problémy, například Čína aktuálně má ohromné problémy s realitním sektorem. Ale ty se nezdají tak hluboké jako stávající nerovnováhy v USA a Evropě. Současně BRICS neustále tvrdí, že prý chce vytvořit společnou zúčtovací měnu krytou zlatem – tady těžko ověřit, nakolik se jedná o reálné plány a nakolik jen o marketing, každopádně pokud by se BRICS podařilo tomuto plánu byť jen přiblížit, mohlo by to ekonomický rozmach tohoto uskupení ještě akcelerovat.