Vládní balíček s navrhovaným zvýšením odvodů u živnostníků neomezí motivaci k takzvanému švarcsystému. Zvýhodnění OSVČ s vysokým příjmem a malými náklady či rozdíly v zátěži živnostníků a zaměstnanců neodstraní. Vyplývá to ze studie institutu IDEA a agentury PAQ Research. Experti navrhují přehodnocení paušálů i jiné nastavení základů pro pojistné. Zdůrazňují, že cílem návrhů není vyrovnat zatížení osob samostatně výdělečně činných a zaměstnanců, ale omezit extrémní nerovnosti.

Trojice expertů se ve studii zaměřila u sociálních odvodů na jejich výši, efektivní sazbu a návratnost v důchodech u OSVČ a zaměstnanců se srovnatelným příjmem. Autoři poukazují na to, že Česko má ve srovnání s jinými zeměmi vysoký podíl živnostníků. Tvoří pětinu pracovníků. Platí ale šest procent sociálních odvodů. Kvůli minimálnímu pojistnému pak mívají velmi nízký důchod. Polovina živnostníků pobírá pod 12.000 korun, uvádí studie.

"Důchodový systém přitom OSVČ zhodnotí každou odvedenou korunu trojnásobně oproti zaměstnancům s analogickými příjmy. Středně a vysokopříjmoví zaměstnanci tedy financují důchodový systém ostatním," uvedli autoři. Poukazují na to, že kvůli nastavení odvodů stát přichází o peníze.

Podle ministerstva práce 60 procent živnostníků platí minimální pojistné. Vládní balíček počítá s tím, že se minimální odvody postupně budou platit ze 40 místo z 25 procent průměrné mzdy. Vyměřovací základ se má zvednout z 50 na 55 procent zisku. Autoři poukazují na to, že ubude OSVČ s velmi nízkými důchody. Zvýší se ale zatížení živnostníků s malým příjmem a vysokými náklady.

Efektivní míra odvodů u zaměstnanců je na na 22 procentech, u živnostníků s vysokým příjmem a malými náklady je to kolem pěti procent. Podle studie má tak živnostník teď z každé odvedené koruny 3,75 koruny v důchodu, při vyšším příjmu 3,5 koruny. Při zvýšení minimálních odvodů podle vládního balíčku to bude kolem tří korun až 3,2 koruny z odvedené koruny.

Autoři navrhují dvě jiné varianty. Podle "vylepšení vládního návrhu" by se minimální odvody měly platit z 30 místo z 25 procent průměrné mzdy a vyměřovací základ by se měl zvednout z 50 na 70 procent zisku. V prvním pásmu paušální daně by se odvádělo z dvojnásobku minimálních odvodů místo z 1,15násobku. U OSVČ od příjmu 500.000 korun by efektivní sazba byla asi 15 procent u vysokých nákladů a deset procent u nízkých. S přechodem k paušálu by klesala, u vysokopříjmových by dosahovala asi 6,5 pct. Odvedená koruna by živnostníkům zajistila v penzi víc než dvě koruny.

Za ideální výzkumníci považují ale minimální základ 25 procent průměrné mzdy a vyměřovací základ 60 procent zisku. Doporučují revizi paušálů. Při reálných výdajích do deseti procent by výdajové paušály měly činit 30 procent, při reálných výdajích 50 procent by měly být na 70 procentech. Paušální daň by se měla zrušit, nebo využívat jen pro OSVČ s malým příjmem ke snížení administrativy. Odvody by tak byly mezi 10,5 a 13,5 procenta z reálných zisků, tedy na polovině ve srovnání se zaměstnanci. "To je dlouhodobě stále výrazný rozdíl," podotkli autoři. Podle nich by se pozice nízkopříjmových OSVČ nezhoršovala a zvýhodnění vysokopříjmových živnostníků, tedy i motivace ke švarcsystému by se omezily.