Piráti v eurovolbách získali pouze jeden mandát a lze tak mluvit o neúspěchu, který se podobá tomu ve sněmovních volbách v roce 2021. Výsledek hnutí STAN je rovněž slabý a mluví se tak o legitimitě těchto subjektů navrhnout kandidáta na eurokomisaře. Podle expertů vládní strany celkově vyloženě nepropadly, o „referendum“ však prý nešlo.

O zhruba deset procentních bodů méně než před pěti lety získaly dohromady subjekty vládní koalice. Zatímco uskupení Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) získalo šest mandátů, hnutí STAN získalo dvě a Piráti jedno křeslo. Politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že výsledek nepovažuje za úplný neúspěch vládních stran.

„Respektive koalice Spolu dosáhla dobrého výsledku (zřejmě i taktizováním některých voličů, kteří se koalici mohli přiklonit z důvodu snahy o porážku ANO), horší zpráva jsou výsledky pro STAN a Piráty. STAN je de facto na svých dlouhodobých preferencí, zůstal však hluboko za potenciálem, který naznačovaly průzkumy – na vině bude zřejmě koktejl sestávající ze slabší kampaně a chabého výkonu lídrů kandidátky. U Pirátů je to ještě o něco složitější a důvody pro neúspěch – tady to skutečně neúspěch je – je potřeba hledat důkladněji,“ uvedl Eibl s tím, že zatím není jasné, co výsledek způsobilo – může to podle něj být klidně ale zpráva, že se potenciál takto laděné strany jednoduše vyčerpal.

Eiblův kolega z Masarykovy univerzity v Brně Vratislav Havlík redakci sdělil, že hnutí ANO sice eurovolby vyhrálo, ale ne nijak drtivě. „U Spolu nelze mluvit o prohře, především z hlediska množství mandátů. Šest je přesně to číslo, na které cílili. Navíc u nich nedojde k nějakému vnitřnímu rozladění či štěpení, protože nedošlo ke „skokanství“, všichni si tak přišli na své. Z tohoto hlediska je výsledek celkem úspěchem pro TOP 09 – dva europoslanci nejsou vůbec špatní,“ uvedl Havlík.

Za velké překvapení označil úspěch Přísahy s Motoristy a koalice Stačilo!. „To, že dosáhnou na mandáty, se všeobecně předpokládalo, spíše mě překvapil až tak solidní výsledek přetavený do dvou mandátů u obou uskupení. STAN je možná mírně zklamaný, ale vlastně dopadl stále v rámci očekávání, šokem se spíše slabý výsledek Pirátů,“ řekl Havlík s tím, že hodně slabý je výsledek SPD s Trikolorou, které právě Přísaha s Motoristy jednoduše přebrala voliče.

U hnutí STAN se spekuluje o tom, jaký vliv může mít volební výsledek na legitimitu jejich práva nominovat eurokomisaře. To zpochybňuje například expert na evropské právo Petr Kaniok. „Ani STAN, ani Piráti legitimitu na protlačení svého nominanta či nominantky nemají, byť to budou popírat a odkazovat se na dřívější dohody. Vládu čeká tvrdé jednání, které možná vyústí v nějaké méně čekané a konsensuální jméno,“ uvedl pro Echo24 Kaniok.

Referendum o vládě?

Analytik Vratislav Havlík nicméně uvedl, že z pohledu STAN nejde ve volbách o výrazný neúspěch. „Získali skoro devět procent, protlačili svá dvě esa. Zaostali možná nepatrně za tím, v co doufali, ale neúspěchem bych to nenazýval. Pořád nezapomínejme, že STAN je hnutí, které si volič spíše obtížně asociuje s konkrétní ideologií či programem. Jsou sice ‚proevropští‘, ale těch ‚proevropských‘ je více, tím nejsou nijak šokující. Vlastně nechápu, z čeho se rodila ta očekávání, že STAN udělá kdovíjaký výsledek,“ uvedl Havlík s tím, že slabší výsledek zřejmě nebude mít na právo nominovat eurokomisaře vliv. Premiér Petr Fiala (ODS) podle něj nebude chtít rozbít vztahy v rámci koalice.

Více ho překvapuje zisk Pirátů. „6,2 procent a jedna europoslankyně je výsledek na míle vzdálený od toho, v co doufali. Tady bych to viděl na efekt dua Nerudová a Farský, kteří přitáhli voliče hledající čistě ‚proevropskou‘ volbu. Navíc je to pro piráty k zamyšlení, protože se tak trochu opakuje scénář z parlamentních voleb 2021. Sympatické preference, nicméně nízká schopnost mobilizovat vlastní voliče,“ uvedl Havlík.

Hodně se před volbami mluvilo o tom, že eurovolby vystaví jakési vysvědčení Fialově kabinetu. Podle Otto Eibla budou z voleb mít tendenci dělat referendum o vládě opoziční strany a část médií. „Záleží ale, jaká interpretace nakonec ve veřejném prostoru převáží. Vládní perspektivou by se dalo říct, že mohlo to být lepší, ale žádný velký průšvih se nekoná – můžou dál vládnout bez pocitu, že to pro ně vypadá hůř a hůř. Plus platí, že usuzovat cokoliv z voleb druhého řádu je přinejmenším ošemetné, voliči se chovají prostě jinak,“ uvedl Eibl.

Podobně hovoří také Vratislav Havlík. „Celkově se ale musíme dívat na výsledky jakýchkoliv voleb do EP opatrně. Je nižší účast, jsou to volby druhého řádu, voliči se rozhodují odlišně od národních voleb. Takže například výsledek Přísahy a motoristů neznamená ani zdaleka, že by podobně úspěšní byli i v národních volbách,“ řekl pro Echo24 Havlík.