Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek připustil selhání a chyby ruských tajných služeb v případu zabití ruského generála Igora Kirillova v Moskvě. Zároveň vyzval Západ na souboj a nabídl, ať si v Kyjevě vyberou jakýkoli objekt, na který Rusko vypálí raketu Orešnik. „Uvidíme, co se stane. Na takový experiment jsme připraveni,“ dodal Putin.

„To (atentát na generála Kirillova) samozřejmě znamená, že naši strážci zákona a zvláštní služby tyto útoky nezachytili. Musíme zdokonalovat tuto práci, nesmíme připustit nejzávažnější selhání,“ prohlásil na výroční tiskové konferenci Putin, který je sám odchovancem sovětské tajné služby KGB, byl krátce ředitelem ruské služby FSB a obklopuje se někdejšími kolegy.

Nyní poznamenal, že Kirillov nebyl jediný případ, a připomněl novinářku Darju Duginovou, dceru nacionalistického ideologa, která v srpnu 2022 přišla o život při výbuchu nálože nastražené v jejím automobilu. Tyto útoky podle ruského prezidenta svědčí o „teroristickém charakteru stávajícího režimu v Kyjevě“.

Ruská tajná služba FSB zadržela Uzbeka, jehož podezírá z nastražení a odpálení bomby, která v úterý zabila náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Kirillova. Muž se podle FSB přiznal, že pracoval pro ukrajinskou tajnou službu, která mu za atentát měla slíbit peníze a trvalý pobyt v Evropě. Podezřelého s pouty na rukou dnes agenti podle ruských médií dopravili na místo činu kvůli ověření jeho výpovědi. Agentura TASS s odvoláním na orgány činné v trestním řízení ve čtvrtek večer informovala, že byl obviněn z terorismu.

Devětadvacetiletý cizinec podle FSB uvedl, že před několika měsíci přijel do Moskvy na příkaz ukrajinských zpravodajských služeb. V metropoli si koupil elektrickou koloběžku, do které nastražil improvizované výbušné zařízení, a tu zaparkoval před vchodem do bytového domu, kde Kirillov bydlel. Jakmile generál opustil se svým asistentem budovu, Uzbek bombu na dálku odpálil, tvrdí FSB. Ukrajinci podle ní za atentát muži slíbili 100 tisíc dolarů (přes 2,3 milionu korun) a trvalý pobyt v neupřesněné zemi Evropské unie. Ukrajinská tajná služba SBU se v úterý k činu přihlásila.

Ukrajina podezřívala Kirillova z toho, že nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům. Kyjev jej proto považoval za „zcela legitimní cíl“ v rámci války, kterou před téměř třemi lety rozpoutalo Rusko svou invazí na Ukrajinu.

SBU oznámila, že Kirillova podezřívá ze spáchání válečných zločinů, když nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům. „Na Kirillovův rozkaz bylo od začátku plnohodnotné války zaznamenáno více než 4800 případů použití chemické munice nepřítelem,“ uvedla tajná služba na telegramu. S různými stupni otravy chemickými látkami bylo podle ní hospitalizováno na 2000 ukrajinských vojáků.

Výhrůžky raketou Orešnik

Putin před televizními kamerami také opět chválil novou ruskou raketu středního doletu Orešnik, kterou ruská armáda minulý měsíc vystřelila na ukrajinské město Dnipro, a tím ji i vyzkoušela v boji. Na pochyby expertů ohledně kvalit nové ruské zbraně Putin odpověděl návrhem, ať západní oponenti vyberou libovolný objekt v Kyjevě, zajistí mu protiraketovou a protivzdušnou obranu a Rusko pak na tento objekt vystřelí Orešnik. „Uvidíme, co se stane. Na takový experiment jsme připraveni,“ uvedl.

Putin je nebezpečný šílenec, vzkázal Zelenskyj

Ruský prezident Vladimir Putin je nebezpečný pro všechny a lidský život pro něj nic neznamená, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek po jednání s lídry Evropské unie. Ukrajina potřebuje jasný mírový plán, protože Putin ji může kdykoli po uzavření případné mírové dohody napadnout znovu, dodal. Putin je podle něho šílený.

Zelenskyj jednal na unijním summitu o další podpoře od EU a zdůraznil, že pro úspěšná mírová jednání je potřeba bezpečnostních záruk a jednoty Spojených států a EU.

„Chceme ukončit válku, chceme mír, ale potřebujeme bezpečnostní záruky, které nás dlouhodobě ochrání,“ řekl Zelenskyj. Putin se podle ukrajinského prezidenta nespokojí s ovládnutím části ukrajinského území a bude chtít více, evropští partneři by proto měli napadené zemi pomoci zaručit bezpečnost. Zelenskyj prohlásil, že začala debata o umístění mírových jednotek na Ukrajině, o konkrétních možnostech ale nechtěl s novináři hovořit.

Řada evropských lídrů se před jednáním shodovala na tom, že spíše než v zahájení mírových rozhovorů s Ruskem vidí prioritu v další podpoře Ukrajiny.