Na českém potravinářském trhu se rozhořel další vážný konflikt, tentokrát mezi obchody a velkými potravináři. V jádru sporu stojí rostoucí ceny másla, mléka a dalších potravin, přičemž obě strany si navzájem přehazují vinu za zdražování. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza tentokrát natvrdo obvinil Potravinářskou komoru z účelové manipulace s daty a veřejností ve snaze vyvolat umělou „máslovou krizi“, která má opodstatnit další zvyšování cen potravin. Dalšími viníky jsou pak potenciálně nadnárodní firmy.

„Potravinářská komora před pár dny rozjela masivní kampaň, kterou se snaží vytvořit kouřovou clonu pro zdražování potravin jejích členů. Nejnovějším hitem velkopotravinářů je strašení máslovou krizí,“ prohlásil Prouza.

V jeho vyjádřeních zazněla ostrá kritika směrem k velkým potravinářským výrobcům, kteří podle něj stejnou strategii využili již v roce 2017, kdy vyhnali cenu másla na rekordní úroveň, z čehož údajně značně profitovali. „Potravinářská komora se poslední dny ze všech sil snaží zopakovat úspěšnou strategii z roku 2017, kdy čeští výrobci napálili cenu másla do nevídaných výšin. Pak si to ještě ve větším zkusili během inflační krize, na jejímž konci byly nejvyšší zisky mnoha českých velkopotravinářů v historii,“ doplnil.

Co se skutečně děje s cenami másla?

Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se cena másla vyšplhala na 275,06 Kč za kilogram, což v přepočtu na klasickou 250g kostku znamená cenu téměř 69 korun. Cena se tak jen od září zvýšila o 11,2 procenta a oproti minulému roku jde o nárůst o 34,04 %. Tento trend se promítá i do cen dalších mléčných výrobků: například kilogramová cihla eidamu tento měsíc poprvé překročila hranici 200 korun, což znamená meziroční nárůst o 14,37 procenta. Cena mléka se v říjnu meziměsíčně zvýšila na 25,54 Kč za litr, a balení deseti vajec nyní vychází na více než 49 korun.

Svaz obchodu tvrdí, že taková data nepodporují tvrzení Potravinářské komory, že viníkem zdražování jsou maloobchodní řetězce. Prouza argumentuje, že přirážky obchodníků zůstávají minimální. „Když si přepočítám ty údajně šokující informace o obrovských maržích obchodů, najednou mi vyjde, že marže na jedné kostce másla činí přibližně 2,30 Kč,“ uvedl. Podle něj obchodníci tuto částku využívají na pokrytí logistických nákladů, skladování v chlazených prostorech a provozní náklady.

Velkopotravináři ale tvrdí, že rostoucí ceny mléčných výrobků jsou důsledkem objektivních tržních podmínek, především vyšší výkupní ceny mléka a nedostatku mléčného tuku na evropském trhu.

„Producenti v září meziměsíčně zvedli cenu másla v průměru o 15,8 koruny za kilogram. Jejich důvody jsou oprávněné – nedostatek mléčného tuku na trhu, pomalu rostoucí výkupní cena mléka a cena práce,“ sdělil mluvčí komory Marek Zemánek.

K tomu se prý přidává i vliv extrémně teplého léta, kdy mléčná produkce klesla a zároveň se snížila tučnost mléka. Předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček míní, že v důsledku zaměření na vyšší dojivost se tučnost mléka dlouhodobě snižuje. „V porovnání s Německem nebo Polskem je v ČR obsah tuku v průměru nižší o 0,3 až 0,4 procenta,“ vysvětlil Kopáček.

Podle Potravinářské komory se navíc české mléko často vyváží do zahraničí, kde je zpracováváno v německých a rakouských mlékárnách. Zpětný dovoz smetany do Česka tak navyšuje náklady na výrobu másla, což podle Zemánka ještě více zdražuje výsledné produkty.

Ceny porostou?

Agrární analytik Petr Havel se postavil spíše na stranu řetězců. „Z pohybů cen se mnohdy viní řetězce, ale už se příliš neříká, že jedním z možných viníků rozdílu cen jsou také nadnárodní potravinářské firmy,“ sdělil Havel s odkazem na příklad americké společnosti Mondelez, která na evropském trhu čelí pokutě za zneužívání dominantního postavení. Tyto nadnárodní firmy mohou podle něj ovlivnit ceny konkrétních produktů, jako je například čokoláda nebo sušenky, ale nedokážou významně ovlivnit celkovou hladinu cen na českém trhu.

Havel také předpovídá, že se očekávané zdražování potravin bude v roce 2024 nadále zvyšovat, a to přibližně o 5 procent oproti současným cenám. Zvláště citelný bude podle něj nárůst právě u mléčných výrobků a ovoce a zeleniny.

Opakování „máslové krize“?

Vzpomínka na tzv. „máslovou krizi“ z roku 2017, kdy cena másla dosáhla rekordních úrovní, vyvolává otázky o tom, zda Potravinářská komora skutečně jedná v zájmu spotřebitelů nebo jen zastupuje zájmy svých členů. Tehdy vládní kontrola odhalila, že za vysokými cenami másla stálo i spekulativní zvyšování cen producenty mléka a mlékárnami, což obchodníci již tenkrát odmítali.

Podle Zemánka ale Potravinářská komora hájí zájmy českých výrobců, jejichž výrobní náklady neustále rostou. „Hlavní příčinu prudkého nárůstu cen másla je nutné hledat především na straně obchodních řetězců,“ prohlásil s tím, že komora se snaží vyváženě řešit potřeby výrobců i spotřebitelů.