VIDEO: Místo sukní hidžháby. Oblékání arabských žen se dramaticky změnilo
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Podívejte se, jak se změnil styl dámského oblékání nejen v arabských zemích. V porovnání se sedmdesátými lety, které byly pro tamější ženy volnější a oblékaly se po západním trendu, musí v současné době ženy na veřejnosti nosit oblečení vhodné islámskému vyznání. Kratší sukně a cokoliv, co by odhalilo jejich kůži už nemá v jejich šatníku místo a načesané vlasy schovávají pod hidžáby, nikáby, burky nebo další druhy islámského oděvu.
Video, kde se porovnávají fotografie zachycující oblékání žen v Iráku, Egyptě, Alžírsku, Sýrii, Íránu a Afghánistánu v 70. letech v porovnání s fotografiemi ze současnosti, na sociální síti X sdílela americká advokátka Marina Medvin. V některých zemích je zahalování žen nařízeno zákonem, v jiných je to dobrovolné v souvislosti s vírou.
Give me a good reason why women shouldn’t fear this. pic.twitter.com/XxRO1g5Chn
— Marina Medvin 🇺🇸 (@MarinaMedvin) November 2, 2023
Jedněmi z nejstriktnějších zemí, co se zahalování žen týče, jsou Írán a Afghánistán. Pokud se v Íránu na veřejnosti vyskytne žena bez hidžhábu, tedy šátku zahalujícím vlasy a krk, bude se jejím prohřeškem zabývat policie. Íránské ministerstvo vnitra ale vyzývá i občany, aby nezahalené ženy konfrontovali.
V Íránu si ženy musí zahalovat vlasy a nosit dlouhé volné oblečení už od islámské revoluce z roku 1979. Za porušení nařízení hrozí veřejné pokárání, pokuty i zatčení. Stále více íránských žen ale vychází na veřejnost bez pokrývky hlavy poté, co v polovině září 2022 zemřela v policejní vazbě 22letá Kurdka Mahsá Amíníová, kterou zatkla mravnostní policie za špatně zakryté vlasy.
Proti útlaku žen v Íránu bojuje aktivistka Narges Mohammadíová, která za své činy letos získala Nobelovu cenu za mír. Vězněná íránská bojovnice za práva žen z cely propašovala dopis, v němž norskému Nobelovu výboru poděkovala za udělení Nobelovy ceny.
,