Česko se na sto procent odstřihlo od ruské ropy. S těmito slovy ve čtvrtek vrcholní představitelé vládní koalice v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) oslavovali rozšíření západního ropovodu TAL, které se podařilo dokončit s předstihem. Naopak expremiér Andrej Babiš (ANO) vládu kritizuje za to, že podle komentáře zveřejněného agenturou Reuters dále posílá Kremlu miliardy za plyn. Podle Babiše je Česko na ruském plynu závislejší než kdy dřív.

Do České republiky poprvé v historii neproudí ruská ropa. „Česko se na 100 % odstřihlo od ruské ropy. Díky rozšíření západního ropovodu TAL, které se podařilo dokončit s předstihem, už nejsme odkázáni na dodávky z východu. Velké díky všem, kteří se na tom s námi podíleli,“ napsal na síti X ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

ČR může nově ze západních ropovodů čerpat až osm milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu rafinerií v Česku. „Dokončili jsme další krok na cestě k naší energetické nezávislosti,“ oznámil premiér Fiala. Doplnil, že je tím posílená energetická bezpečnost, protože dosavadní závislost na ruských dodávkách ČR činila zranitelnou.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dodal, že díky dokončení ropovodu už Putin Česko nemůže vydírat. „První dodávky neruské ropy západní cestou dorazily v těchto dnech z Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi. A to díky projektu TAL-PLUS a strategickému rozhodnutí naší vlády, které umožnilo navýšit přepravní kapacitu ropovodu TAL. Ta nově dosáhne až osmi milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje celoroční spotřebu této suroviny v Česku,“ uvedl Stanjura na síti X.

Transalpinský ropovod TAL existuje od roku 1967 a nyní se poprvé dostane na maximální výkony, na které byl projektován. Začíná v italském Terstu, pokračuje do Rakouska a Německa. Ropovod Družba začal v tehdejším Československu fungovat v roce 1962, loni do ČR dodal 2,7 milionu tun ropy, což představovalo 42 procent celkového objemu.

Na plynu jsme závislejší než kdy dřív, namítá Babiš

Expremiér Andrej Babiš nicméně ve stejný den zveřejnil video, ve kterém vládu kritizuje za dovoz jiné suroviny z Ruska – zemního plynu. Odkazuje se přitom na komentář zveřejněný agenturou Reuters ze 7. dubna. „Tak kde tedy jsme, pane premiére? Na Západě, nebo na Východě? Jak se s oblibou ptáte...“ uvedl Babiš a citoval premiérovo vyjádření z října 2023, kdy Fiala uvedl, že Česká republika se v řádu měsíců zbaví na ruské ropě stejně, jako se zbavila závislosti na ruském plynu.

„Tak jak to tedy je? V roce 2024 poslalo Česko do Kremlu přes 205 miliard korun za ruskou ropu a plyn, to je šestkrát více, než poskytlo Ukrajině od začátku války. Dovezli jsme ropu 2,7 milionu tun ruské ropy, to je 1,5 miliardy eur. Jen ve čtvrtém čtvrtletí 970 tisíc tun, nejvíce od začátku embarga,“ dodal Babiš na základě analýzy Reuters.

Nákupy ruského plynu se podle analýzy zvýšily v roce 2024 o 400 procent oproti roku 2023. „Každý měsíc tak proudí do ruského rozpočtu přes 100 milionu eur z českých peněz. Proč? No protože je to levnější. Vždyť pan premiér to říkal, že ten ruský plyn je levnější. Pan premiér se samozřejmě vymlouvá, vždycky za to může někdo jiný, on mlží. Zatímco jiné země, třeba Bulharsko, to utnuly ze dne na den, Česko to dál oddaluje. Pan premiér lže o hodnotách, straší, ale platí Putinovi. Tvrdí, že jsme energeticky nezávislí, ale fakta mluví jasně. Jsme závislejší, než kdy předtím a pořád platíme Rusku,“ dodal Babiš s tím, že třeba se premiéra ptát, jestli jde o tu správnou stranu, na které nyní stát. Babiš tím narážel na slogan koalice Spolu „Teď je čas stát na správné straně“.

O českém návratu k ruskému plynu psala už v listopadu agentura Bloomberg. Komentář v agentuře Reuters ze 7. dubna napsal expert na oblast energetické bezpečnosti Evropy a Balkánu z Centra pro studium demokracie Martin Vladimirov. Ten píše, že ačkoliv má Česká republika k dispozici potřebnou infrastrukturu, strategické zásoby a přístup k alternativním dodavatelům, tři roky po ruské invazi na Ukrajinu nadále oddaluje rozhodný krok směrem k úplnému odstřižení se od ruské ropy.

Autorem komentáře je Martin Vladimirov, expert na oblast energetické bezpečnosti Evropy a Balkánu z Centra pro studium demokracie. Ten se věnuje ve velké části právě ropě s tím, že Česko sice má infrastrukturu, ale úplné odpojení oddaluje. Tento problém nicméně vláda podle svých slov spuštěním ropovodu TAL vyřešila.

„V očekávání ukončení tranzitu ruského plynu ze strany Ukrajiny v lednu 2025 zvýšilo Česko v roce 2024 nákupy ruského plynu o téměř 400 %. Jen v posledním čtvrtletí roku 2024 se měsíční dovoz vyšplhal na 0,34 miliardy metrů krychlových, což je o 62 % více než průměr za zbytek roku,“ píše dále Vladimirov.

V aktualizované verzi komentáře ze 17. dubna Vladimirov odkazuje na vyjádření české vlády o ropovodu TAL. „Zdá se, že Česko může své kroky přizpůsobit imperativům evropské energetické bezpečnosti bez vážných ekonomických dopadů, takže pokud současné zastavení dovozu ruské ropy nevydrží, může mít Česko problém zdůvodnit, proč tak nečiní,“ dodal Vladimirov.

Agentura Reuters v jiném textu píše, že více než tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává energetická bezpečnost Evropy křehká. Zkapalněný zemní plyn (LNG) ze Spojených států pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Ruska. Nyní, když americký prezident Donald Trump narušil vztahy s Evropou a mohl by LNG využít jako páku při obchodních rozhovorech, se však evropské podniky obávají, že závislost na USA by se mohla stát novým zranitelným místem, píše agentura Reuters.

Vedoucí představitelé velkých firem v Evropské unii v této souvislosti začínají hovořit o tom, co by ještě před rokem bylo nemyslitelné: že určitý dovoz ruského plynu, včetně toho od ruské státní společnosti Gazprom, by mohl být dobrým nápadem. To by znamenalo další výraznou změnu politiky, protože EU se v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zavázala, že do roku 2027 dovoz energie z Ruska ukončí, upozorňuje Reuters.