Skupina odborníků a organizací vyzývá politiky k tvrdšímu postupu proti dostupnosti alkoholu v zemi. Podle think tanku Ministr zdraví náklady státu a ekonomiky způsobené pitím alkoholu dlouhodobě převyšují výnosy z výběru spotřební daně. Například v roce 2021 byly náklady konzumace alkoholu v ČR přes 43 miliard korun, tedy téměř 0,7 procenta HDP. Na spotřební dani se vybralo 13,5 miliardy korun.

Hlavními iniciátory výzvy jsou think tanky Ministr zdraví a Racionální politiky závislostí společně s českou pobočkou WHO. Celkem Výzvu podpořilo 25 renomovaných institucí, primárně z oblasti zdravotnictví, prevence či adiktologie včetně České lékařské komory. Ve výzvě navrhují mimo jiné větší regulaci reklamy na alkohol v televizi a rozhlase či na sportovních a kulturních akcích, změnu konstrukce spotřební daně a zrušení výjimek, zvýšení daně u piva či většímu omezení dostupnosti a prodeje alkoholu na určitých místech. Konat se podle výzvy mají i vzdělávací kampaně o rizicích spojených s konzumací alkoholu.

„V Česku bohužel patříme mezi světové premianty ve spotřebě alkoholu. Každý rok v souvislosti s jeho užíváním zemře 6 až 7 tisíc lidí, dochází k desetitisícům hospitalizací, škody dopadají i na naši ekonomiku. Náklady spojené s užíváním alkoholu se totiž pohybují kolem 40 až 50 miliard ročně, což potvrdila i nedávná studie Ministra zdraví,“ uvedl lékař a zakladatel think tanku Ministr zdraví Tomáš Šebek s tím, že alkohol ohrožuje také děti a mladistvé. Nadměrné pití uvádí podle něj téměř polovina středoškoláků. Zároveň přispívá ke kriminalitě, domácímu násilí a rozpadu rodin.

Nejvíce výdajů podle nedávné studie think tanku způsobuje pokles pracovní produktivity, zdravotní péče, kriminalita a sociální podpora. Rok 2021 byl ovlivněn proticovidovými opatřeními, mimo jiné mnohaměsíčním uzavřením vnitřních prostor restaurací. „Každý rok přicházíme o desítky miliard korun kvůli nemocnosti, předčasným úmrtím, kriminalitě a dalším negativním jevům spojeným s konzumací alkoholu. Náklady nese celá společnost a všichni daňoví poplatníci. Stát navíc platí za škody způsobené alkoholem daleko víc, než kolik vybere na jeho zdanění,“ uvedla k nedávno zveřejněnému průzkumu hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Ztrátu produktivity v daném roce studie vyčíslila na 25,1 miliardy korun, zdravotní dopady na 7,6 miliardy korun a škody spojené s kriminalitou 6,3 miliardy korun. Dopady pro sociální systém, primárně invalidní důchody a sociální služby, sečetli autoři studie na téměř čtyři miliardy korun. Další stovky milionů korun stát vynaložil na řešení dopravních nehod a požárů způsobených alkoholem.

„Navzdory skutečnosti, že alkohol je svým bezpečnostním profilem de facto tvrdou drogou, je v české společnosti široce tolerován, a to dokonce i v případě konzumace alkoholu dětmi. Proto je důležité postupně měnit společenské vnímání alkoholu, například prostřednictvím zavedení přísnější regulace reklamy na alkoholické nápoje nebo celospolečenských kampaní, obdobně jako u tabákových výrobků,“ uvedl Petr Pleva z think tanku Racionální politiky závislostí s tím, že i další navrhovaná opatření mohou přispět ke snížení konzumace alkoholu a tím ke zlepšení veřejného zdraví. „Jedná se zejména o změnu konstrukce spotřební daně, aby její výše zohledňovala procento alkoholu v nápoji, omezení dostupnosti alkoholu v samoobslužných prodejnách a v nočních hodinách. Důležité je také zlepšit vymáhání práva,“ dodal Pleva.

Líh i většina druhů alkoholu je v ČR zatížená spotřební daní, odvíjí se od obsahu stoprocentního lihu. Za jeho hektolitr se platí daň asi 39 000 korun. Výjimku má takzvané tiché víno. O možnosti zavést v ČR spotřební daň na tiché víno se hovoří opakovaně, plány na zdanění ale vždy vyvolaly silný odpor domácích vinařů.