Radní České televize se ve středu chystají volit na dalších šest let nového generálního ředitele ČT. O křeslo znovu usiluje i dosavadní šéf Petr Dvořák, ten by to ale podle nejnovějších zákulisních informací nemusel mít se znovuzvolením úplně jednoduché. Preference volitelů se totiž v poslední době podle všeho mění. Volbu navíc poznamenává koaliční návrh zákona o změně volby rady veřejnoprávní televize, do které má nově zasáhnout i Senát.

Volba ředitele se uskuteční ve středu 7. června po osobních prezentacích kandidátských projektů před radními. Do závěrečného kola výběru postoupil právě stávající šéf Dvořák, ředitel brněnského studia ČT Jan Souček a bývalý šéf televize Prima Martin Konrád. Ve druhém kole pak radní ČT mezi pětici uchazečů zvolili ještě kreativního producenta v ČT Jana Šterna a krizového manažera Pavla Hřídela.

Podle podmínek výběru má uchazeč mimo jiné mít vysokoškolské vzdělání, manažerské a osobnostní předpoklady, znát aktivně jeden světový jazyk a mít negativní lustrační osvědčení. Součástí přihlášky musela být i koncepce rozvoje a fungování České televize po dobu funkčního období uchazeče v rozsahu pěti až deseti stran.

Ačkoliv to ještě před několika týdny vypadalo, že by mohl stávající ředitel Dvořák vést veřejnoprávní televizi i potřetí v řadě, nyní se podle informací deníku Echo24 začíná kuloárně mluvit také o dalších kandidátech, kteří postoupili do užšího výběru.

Výraznou šanci uspět v tajné volbě má například ředitel brněnského studia ČT Souček, který si prací ve veřejnoprávní institucí prošel za posledních skoro 20 let na různých pozicích.

Prakticky jako jediný kandidát zevnitř ČT také vystoupil proti tomu, jakým způsobem Dvořák televizi vede. „Pod jeho vedením televize sází příliš na jistotu,“ řekl nedávno Souček k Dvořákovi. Sám by byl prý odvážnější a provokativnější a snažil by se víc vzdělávat.

Minimálně zpočátku je proto pravděpodobné, že radní nezvolí nikoho. V tajném hlasování musí totiž budoucí generální ředitel získat od radních alespoň deset hlasů z 15. Hlasování by se pak muselo opakovat.

Změna zákona o ČT

Přílišný počet pokusů by ale znamenal, že by se mohl způsob volby změnit. Poslaneckou sněmovnou totiž nedávno prošel návrh vládní koalice změnit způsob volby radních ČT nebo Českého rozhlasu, tedy lidí, kteří pak volí generálního ředitele.

Novinka v zákoně spočívá v takzvaném modelu Senát. Počet radních by se měl jednak rozšířit z 15 na 18, jednak by je ale vedle poslanců měli volit i senátoři. A po vzoru horní komory parlamentu by se měli radní také obměňovat postupně. Oproti dřívějšku už se upustilo od odvolání všech radních jako celku.

Opozice má za to, že pětikoalice chce mít mediální rady ve své moci. Většinu má totiž jak ve sněmovně, tak v Senátu. „Poněvadž se v červnu podle harmonogramu volí nový generální ředitel ČT, mám podezření, že to tato vláda dělá pouze proto, aby si volbu pohlídala. Radní, kteří budou vybráni vládní politickou většinou ve sněmovně i v Senátu, vyberou jejich kandidáta,“ řekl deníku Echo24 poslanec ANO Aleš Juchelka.

Vládní poslanci nakonec souhlasili s posunem účinnosti novely zákona na říjen, pokud by se však volba opakovala dlouho, mohla by sklouznout i do října. Stávajícímu generálnímu řediteli skončí druhý šestiletý mandát na konci letošního září. V čele instituce je od roku 2011.

Mediální organizace obecně změny spíše vítají, podle nich bude v budoucnu složení zákonodárců jiné. Podle ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Petra Orálka by měla změna zákonů být systémová, nikoliv účelová. „Tedy by měla přežít politickou reprezentaci, která ji prosadí, a být dlouhodobě ku prospěchu. Tato novela to podle mého naplňuje. Rozdělení kompetencí mezi sněmovnu a Senát, kvalitnější nominace do mediálních rad nebo nová pravidla pro jejich fungování zajišťují do budoucna menší tlak na veřejnoprávní média a posílení jejich nezávislosti,“ sdělil redakci.