Hnutí ANO bude požadovat provedení nezávislého zhodnocení přínosů a nákladů jednotlivých státních fondů. Pro Echo24 to řekla šéfka poslanců hnutí Alena Schillerová s tím, že jeden z fondů (Státní fond dopravní infrastruktury – SFDI) byl podle ní zneužit k umělému vylepšení státního rozpočtu ze strany vlády Petra Fialy (ODS). Schillerová je podle svých slov připravena navrhnout zrušení některých zbytečně nákladných fondů. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) se jedná o „typický populismus“.

Na potenciální problémy se státními fondy upozornil v rozboru pro Echo24 v souvislosti právě s SFDI ekonomický analytik Národní rozpočtové rady (NRR) Daniel Bárta. „Pokud fondy nemají dostatečný rozsah vlastních příjmů, nedochází k naplnění jejich původního účelu, tedy k oddělení určité oblasti výdajů od státního rozpočtu. Jaká je dnes přidaná hodnota státních fondů? Nebylo by transparentnější a efektivnější fondy zrušit a zařadit jejich výdaje do státního rozpočtu pod příslušné ministerstvo?“ pokládá si otázku Bárta.

Prověřit fondy chce i největší opoziční subjekt. „Hnutí ANO bude požadovat provedení nezávislého zhodnocení přínosů a nákladů jednotlivých státních fondů, a to právě i ve světle zneužití jednoho z nich k umělému vylepšení deficitu státního rozpočtu ze strany Fialovy vlády. V případě, že náklady a rizika převýší přínosy, jsem připravena navrhnout i jejich zrušení,“ řekla pro deník Echo24 bývalá ministryně financí Alena Schillerová.

Konkrétně SFDI patří gesčně pod ministerstvo dopravy. Ministr Kupka pro Echo24 označil iniciativu Schillerové za „typický projev populismu“. „Mě záměr paní Schillerové překvapuje, protože ten fond tvoří jednu z důležitých součástí financování výstavby dopravní sítě jak na železnici, tak na silnicích, zprostředkovává finanční prostředky jednotlivým krajům a tak dále,“ řekl Kupka s tím, že SFDI je zprostředkovatelskou osobou pro čerpání evropských prostředků, hraje také důležitou roli v režimu transformovaného Ředitelství silnic a dálnic na státní podnik, respektive v kontrole toho, co ŘSD pro stát odvádí, nejen z hlediska investic, ale i z hlediska údržby.

Kupka zároveň připomněl, že SFDI má dozorčí radu, kterou pravidelně volí sněmovna a členem této rady je bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček právě z hnutí ANO. „My ale rozhodně žádné kontrole nebráníme, klidně je možné ji udělat. Samozřejmě nejde jen o dozorčí radu, ale když se podíváte zpětně, tak ten fond je předmětem kontrol třeba Nejvyššího kontrolního úřadu, který je podle mě dostatečně přísný. Proti financování nikdy NKÚ žádnou námitku nevznesl,“ uvedl Kupka.

„Podíváte-li se do historie, panovala koaliční shoda i v různých vládách, podle mého soudu není třeba věcně spekulovat, protože financování je zcela transparentní. Samozřejmě že tady jsou relevantní ekonomické otázky, do jaké míry je efektivní fond ještě více osamostatňovat. Dali jsme dohromady návrh zákona, který by umožnil SFDI čerpat i vlastní dluhopisy, po velmi pečlivé ekonomické debatě jsme se ale rozhodli, že touto cestou nepůjdeme,“ dodal Kupka.

Skopeček: Některé fondy bych zrušil

Jeho straník a místopředseda sněmovny Jan Skopeček pro Echo24 řekl, že vznik nejrůznějších mimorozpočtových fondů považoval za obří chybu a za rozdrobování a zamlžování rozpočtového procesu a skutečného stavu veřejných financí. „Smysl byl samozřejmě jediný, vyhnout se v té či oné oblasti případným úsporám a z titulu existence fondu mít jakýsi automatický nárok na financování patřičné oblasti,“ řekl Skopeček. „Já bych pro zrušení alespoň některých, respektive převedení financování pod státní rozpočet, byl určitě, ale obavám se, že tady platí staré pravidlo, že jednou vzniklý úřad, instituci, těžko někdo v budoucnu zruší,“ dodal.

Ekonomický expert KDU-ČSL a poslanec Michael Kohajda se domnívá, že státní fondy jako účelové oddělení finančních toků stále plní svůj účel. „A to i když jedna z jejich hlavních výhod spočívající v možnosti přesunu rozpočtových prostředků mezi jednotlivými roky byla vývojem rozpočtové legislativy překonána. Stále je důležitá právě účelová vázanost rozpočtových prostředků, a to právě i ve spojení s možností akumulovat prostředky pro delší než jednoleté hospodaření. Myslím, že je rozumné státní fondy zachovat,“ uvedl pro Echo24 Kohajda.

Podobný názor má i první místopředseda hnutí STAN a člen rozpočtového výboru sněmovny Lukáš Vlček. „Mně osobně fondové hospodaření nevadí a osobně mi přijde transparentnější, než jeden velký ‚balík výdajů‘ daného ministerstva. Největší fondy, jako je Státní fond životního prostředí a SFDI mají daná pravidla fungování, příjmu žádostí a jejich vyhodnocení. Mají zkušený personální aparát a zdroje jejich příjmů jsou také stabilní, ač mnohdy závislé na státním rozpočtu,“ poukázal pro Echo24 Vlček.

„Zrušením fondů a převedením agendy pod dané ministerstvo se provozní náklady (především personálního charakteru) nesníží. STAN prosazuje zjednodušování podmínek a administrativních nákladů, spojených s žádostmi o podporu z daných fondů. To ušetří provozní náklady. Dále STAN prosazuje větší komplementaritu státních fondů, programů ministerstev a krajských dotací. Tedy, aby stát na různých úrovních sdružoval a koordinoval finanční zdroje, především pak na investiční projekty jako je modernizace komunikací, budování vodohospodářské infrastruktury a tak dále. To je cesta k úsporám,“ míní Vlček.