Vztah mezi mírou obezity a spotřebou cukru nebyl prokázán, se zavedením daně na cukr nesouhlasíme. Uvedla to Potravinářská komora České republiky s tím, že státy, které tuto daň zavedly, ji po čase zase zrušily. Komora tak reaguje na debatu, kterou spustilo mimo jiné Slovensko, které zavádí daň ze slazených nápojů. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) avizoval, že by byl pro podobnou daň i v Česku.

Slovenská vláda přitvrzuje vůči slazeným nápojům uvalením nové spotřební daň. Nejde o opatření, které by přineslo do rozpočtu závratné prostředky, odborníci prosazují spotřební daň zejména jako prostředek, jak působit preventivně na zdraví populace. Po zavedení podobné spotřební daně tak volají i v Česku. „ČR je 3. zemí v rámci EU s nejvyšším podílem dospělých lidí s nadváhou, až 60 % dospělé populace má nadváhu, což má výrazné negativní dopady na náklady zdravotního systému, sociálního systému a ekonomickou produktivitu,“ uvádí v doporučeních týkajících se zdraví Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Podobné opatření i na základě doporučení NERVu plánuje zavést také český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). „Cukr a slazené nápoje mají řadu negativních dopadů na zdraví obyvatelstva. Slazené nápoje vedou ke zvýšenému riziku kazivosti zubů. To znamená, že za mě má návrh NERV podporu. Pevně věřím, že se nám podaří v nějaké formě takovýto návrh prosadit,“ prohlásil Válek.

Ostře se nyní proti této možnosti ohradila Potravinářská komora. „Nesouhlasíme se zavedením daně na cukr. Tato daň je nesmyslná a k ničemu nebude! Obecně se má za to, že cukr je hlavním viníkem obezity Čechů. Vztah mezi mírou obezity a spotřebou cukru nebyl prokázán. Státy, které tuto daň zavedly ji po čase zrušily, protože neplnila svůj účel,“ uvedla komora.

„V Česku spotřeba slazených nápojů dlouhodobě klesá a výrobci soustavně reformulují svoje výrobky, zejména snižují množství cukru. Neuvážené zdanění nezaručí snížení konzumace, nezbytné je naopak edukovat spotřebitele,“ dodali představitelé komory ve svém prohlášení.

V Česku by podle nedávné studie společnosti PAQ Research přineslo zavedení spotřební daně ze slazených nápojů navíc rozpočtové příjmy 2,7 miliardy korun a znamenalo by miliardové úspory zdravotních a sociálních nákladů a pomohlo by snížit obezitu. Někteří zástupci vlády i opozice ale upozorňovali na to, že by zavedení nové daně mohlo znamenat i značné náklady.

Odborníci, kteří jsou členy NERV, navrhují takzvaný polský model, podle něj se daň váže na koncentraci cukru v litru nápoje. Zdanění by podle analýzy jen omezeně zasáhlo výrobce nápojů, kteří budou motivováni snižovat koncentraci cukru a prodávat neslazené nápoje. Jedním z hlavních zdrojů konzumace cukru podle nich představují právě slazené nápoje. V USA z nich podle analýzy pochází až čtvrtina zkonzumovaných cukrů, v Česku data chybí, experti ale předpokládají podobné trendy.

Ve světě zavedlo daň v různých podobách přes 50 zemí, z čehož 12 zemí je evropských, naposledy v roce 2021 Polsko. „Všechny modely motivují výrobce ke snižování koncentrace cukru ve svých nápojích. Nicméně polský model má nejjemnější nastavení sazeb daně, a tak je nejúčinnější v motivování výrobců k snižování koncentrace cukru, zejména těch s velmi vysokou koncentrací. Právě snížení koncentrace cukru v nealkoholických nápojích je hlavní záměr této daně, přidružený daňový výnos je sekundární,“ uvedl ekonom PAQ Research Jakub Komárek.

Podobně jako PK ČR se již dříve vyjádřil Svaz výrobců nealkoholických nápojů. Vyšší zdanění nealkoholických nápojů je podle svazu diskriminační, a to i kvůli tomu, že slazené nápoje často nepřispívají hlavním způsobem ke konzumaci takzvaných volných cukrů. „Cukrovinky, slané svačiny, sušenky, koláče a pečivo a snídaňové cereálie jsou na prvním místě, následované mlékem a jogurty, ovocem a ovocnými šťávami a nakonec nápoji,“ uvedla Jakubcová. Upozornila na to, že k tomu dospělo i stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnosti potravin (EFSA).