Po odchodu členky Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jany Michailidu opustilo Piráty v neděli další prominentní jméno. Bývalý europoslanec a také někdejší první místopředseda strany Marcel Kolaja uvedl, že se Piráti vydali směrem, který mu není vlastní. Oba reagovali na zvolení nového vedení v čele s náměstkem pražského primátora Zdeňkem Hřibem a razantní změny fungování strany. Naopak pirátští poslanci mají z Hřiba radost.

Stranu už opustil kromě Michailidu, která se v minulosti otevřeně přihlásila ke komunistické ideologii, také třeba dosavadní šéf zahraničního odboru Michal Gill. Nyní se k nim přidal bývalý europoslanec Marcel Kolaja, kterému se v červnu ve volbách nepodařilo obhájit mandát. „Dnes jsem ukončil členství v Pirátské straně. Strana se včera vydala směrem, který mi není vlastní, a proto se naše cesty rozdělují,“ uvedl na sociální síti X Kolaja. Ten v letech 2022 až 2024 zastával pozici prvního místopředsedy Pirátů. Místopředsedou byl také v Evropském parlamentu.

Podobně hovoří také Michailidu. „Celý dnešek jsme hlasovali a členská základna si vybrala směr, který je s mojí další účastí neslučitelný. Respektuju, že se naše cesty rozcházejí, a proto jsem požádala o ukončení členství,“ uvedla ke svému odchodu.

Naopak radost ze změny mají pirátští poslanci. Piráti najeli na novou vlnu. Máme nového předsedu Zdeňka Hřiba. Uspěl s programem liberální Pirátské strany, která potřebuje ‚vycentrovat‘. Je to pracovitý a zkušený lídr. Vedle toho jsme většinou přes 60 % schválili razantní vnitřní změny, abychom lépe fungovali. Stát potřebuje reformy a politické strany jakbysmet,“ uvedl například šéf poslanců Jakub Michálek.

Bývalý šéf Pirátů Ivan Bartoš Hřibovi pogratuloval ke zvolení. „Stranu jsem vedl, s menší přestávkou, skoro 15 let. A stejně jako to je i v životě, i Piráti za tu dobu vyrostli. Z party mladých nadšenců, kteří měli spoustu nápadů, vizí a elánu, se stali nadšenci o něco starší, zkušenější. Uspěli jsme v jedněch volbách, v druhých… postupně se dostali do sněmovny, Senátu, Europarlamentu, krajů, obcí a měst, a v Praze jsme měli v minulém volebním období primátora – právě Zdeňka, který je nově náš předseda. Ani tváří v tvář těžkostem jsme neuhnuli z našeho kurzu. Vždycky jsme bojovali, bojujeme a bojovat budeme za to, aby se lidem v Česku žilo dobře. Abychom tu měli svobodnou, otevřenou a tolerantní společnost bez předsudků, aby systém fungoval spravedlivě pro všechny a aby i všichni měli stejná práva. A jsem hrdý na všechny Pirátky a Piráty, kteří k tomu svou prací pomohli a pomáhají,“ uvedl Bartoš.

Hřib chce stranu reformovat, bez čehož se jí podle něj nepodaří uspět ve sněmovních volbách v příštím roce. Hřib ve finále porazil bývalého pražského senátora Lukáše Wagenknechta, který se o zvolení do čela strany neúspěšně pokoušel už před dvěma lety. Hřib obdržel 454 hlasů z 866, Wagenknecht 401 hlasů. Hřibovi se podařilo prosadit i změnu stranických stanov, kterou podmiňoval své setrvání v čele Pirátů.

Místopředsedkyní Pirátů zůstala z původního vedení strany pouze zastupitelka Telče Hana Hajnová. Nováčky se dnes stali bývalý radní Olomouckého kraje Martin Šmída, který se stal díky nejvyššímu počtu hlasů ve druhém kole prvním místopředsedou, a zakladatel neziskové organizace Hlídač státu Michal Bláha.

Politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Drašar pro Echo24 už před sněmem řekl, že hlavním úkolem nového předsedy bude zvrátit trend klesajících preferencí. Právě Hřib má podle něj šanci tento úkol. „Je z kandidátů na předsedu asi nejznámější a je i poměrně marketingově zdatný, což je v posledních době také slabina této strany. Zároveň by se nové vedení určitě nemělo bránit nějaké formě spolupráce s dalšími ideologicky podobnými subjekty,“ míní Drašar s tím, že asi největším soupeřem Pirátů ve volbách bude hnutí STAN.