Na pátečním oznámení společné kandidátky koalice Spolu pro nadcházející evropské volby překvapivě chyběly detaily o její podobě. Oficiálně padlo jen jméno takzvaného superlídra Alexandra Vondry, další pořadí se podle premiéra Petra Fialy ještě ladí. Podle informací deníku Echo24 je kandidátka nicméně už v zásadě dohodnutá, a to včetně míst za lídry z každé strany. Stvrzením rozbíhající spolupráce je i svolání společného volebního štábu, který povede europoslankyně ODS Veronika Vrecionová.

Společnou kandidaturu schválily v minulém týdnu nejvyšší orgány všech tří stran. V pondělí se pak začal svolávat koaliční volební štáb pro eurovolby. „Dnešním dnem ustanovíme nějaký volební štáb, který by měl právě pracovat na přípravě kandidátky, ať už personálně, nebo také v rámci vyjednávání o kompetencích,“ sdělil v pondělí redakci mluvčí ODS Jakub Skyva.

Šéfkou štábu je europoslankyně Vrecionová. „Je odsouhlasené, že ho za celou koalici Spolu povedu. Dnes máme spíše takové porady a na základě toho se sejdeme. Chceme si nejdříve ujasnit, jakou to bude mít formu a podobně,“ uvedla Vrecionová. Podle Skyvy má štáb fungovat od úterý.

Tři kandidáti ODS v první pětici

O konkrétní podobě kandidátky se ODS, TOP 09 a lidovci zatím oficiálně šířit nechtěli, její podoba i princip sestavování už ale v zásadě dojednané jsou. Deníku Echo24 to nezávisle na sobě potvrdilo několik zdrojů obeznámených se sestavováním kandidátky. Po Vondrovi by na druhém místě měla být právě Vrecionová. Na třetím místě má být europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer a na čtvrtém europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

Od pátého místa dále mají jednotlivé pozice vždy připadnout jednotlivým stranám v pořadí ODS – TOP 09 – lidovci. Podle všeho probíhalo intenzivní vyjednávání nejen o čele kandidátky, ale také o nižších pozicích, které se už do Evropského parlamentu dostat nemusí. Strany Spolu mají nyní celkem osm europoslanců, tudíž okolo tohoto místa vzniká riziko neúspěchu.

Oficiálně nicméně politici ještě konkrétní pořadí komentovat nechtějí. „U nás vlastně teprve teď probíhají primárky a jednotlivé kraje, čili to ještě potvrzené ani mít nemůžeme,“ dodala Vrecionová.

„Osobně očekávám, že vyhrajeme volby. Na kandidátce v první dvacítce budeme mít velmi silné osobnosti. Takovou kandidátku nebude mít žádná ze stran v České republice. Podle mě je naše kandidátka jediná, která může zastavit populismus,“ prohlásil Tomáš Zdechovský.

Podle politologa z brněnské Masarykovy univerzity Romana Chytilka není otálení Spolu s oznámením kandidátky nic neobvyklého. „Piráti například zatím inzerují prvních pět míst, STAN dokonce neřekl, kdo bude jednička, a Jan Farský má generální zadání, jak má vypadat prvních deset kandidátů kandidátky, kterou má složit, ale definitivní kandidátka bude až v lednu. Předpokládám, že obdobné jednání teď čeká i Spolu, včetně úvah, kdo ze jmen, o kterých se zatím nemluví, by kandidátce mohl přinést další podporu, jak ji sestavit co názorově nejkompatibilněji, jak vybalancovat zájmy zúčastněných stran,“ uvedl.

O tom, zda koalice Spolu půjde společně i do voleb do Evropského parlamentu, se spekulovalo měsíce. Navzdory dřívějším informacím o tom, že se lídři stran spíše nedohodnou, se nakonec podařilo všechny dostat ke společnému podpisu memoranda. Více jsme psali zde.

Kandidatura Spolu má podle Fialy smysl pro Českou republiku i její občany. „Je to rozhodnutí, které jsme pečlivě zvažovali a diskutovali několik měsíců,“ uvedl. Volby do europarlamentu podle premiéra budou chtít zneužít populisté a extremisté. „Je jasné, že nás nečeká hezké období, bude to doba plná lží, strašení, nepravd a záměrného rozdělování společnosti,“ dodal Fiala. Protože se tomu strany Spolu chtějí postavit, rozhodly se překonat názorové rozdíly v jednotlivostech, dodal.

Původní memorandum o koaliční kandidatuře ve sněmovních volbách podepsali lídři ODS, KDU-ČSL a TOP 09 přesně před třemi lety. Ve volbách pak koalice Spolu těsně porazila s 27,79 procenta hlasů hnutí ANO a vytvořila vládu s koalicí STAN a Pirátů. Koaliční kandidátky od té doby Spolu sestavuje ve všech typech voleb, závisí však na lokálních specifikách krajů či měst a obcí.

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční v červnu příštího roku. Rozhodovat budou voliči o obsazení celkem 720 křesel, což bude o 15 víc než v končícím období. Zvýšení počtu křesel je reakcí na demografické změny v EU. Česko má nyní 21 mandátů a jejich počet se měnit nebude.