Nástup do práce by se pro uprchlíky z Ukrajiny měl stát podmínkou pro právo zůstat v Německu. Navrhl to předseda skupiny poslanců bavorské CSU v německém Bundestagu Alexander Dobrindt předkládá návrhy pro ukrajinské uprchlíky. Vládní SPD mu odpověděla tvrdě: „CSU by se měla stydět“.

CSU v Bundestagu požaduje, aby váleční uprchlíci z Ukrajiny byli posláni zpět do své domovské země, pokud nenastoupí do práce v Německu. „Po dvou letech války na Ukrajině musí začít platit zásada: začněte pracovat v Německu nebo se vraťte do bezpečných oblastí na západní Ukrajině,“ řekl šéf regionální skupiny CSU Alexander Dobrindt pro „Bild am Sonntag“. Požadavek se setkal s ostrou kritikou ze strany SPD a Zelených.

Zástupce parlamentní skupiny SPD Dirk Wiese řekl, že ruský prezident Vladimir Putin opakovaně bombarduje cíle po celé Ukrajině. „Dobrindt tam teď chce poslat ženy a děti, které už možná ztratily otce na frontě. CSU by se měla za takové požadavky stydět a nakonec ze svého názvu odstranit C," uvedl Wiese. Písmeno "C" znamená ve zkratce CSU slovo "christlich" (křesťanská).

Předseda Strany zelených Omid Nouripour řekl: "Narážka, že k nám Ukrajinci přicházejí kvůli penězům, ignoruje hrůzu Putinovy ​​války." Odmítl také návrhy CSU, aby se peníze Ukrajincům neposkytovaly okamžitě, ale aby uchazeči o ně nejprve prošly řádné azylové řízení.

Dobrindt uvedl, že na začátku ruské útočné války proti Ukrajině byly výhody zamýšlena jako rychlá pomoc, ale již dávno se staly brzdou pro to, aby příjemci dávky pracovali. Příliš lidí z Ukrajiny podle něj uvízlo v sociálním zabezpečení. „Potřebujeme přísnější povinnosti pro žadatele o azyl Musí existovat nabídka práce a ta musí být součástí integrační služby,“ uvedl Dobrint.

Od června 2022 mohou váleční uprchlíci z Ukrajiny v Německu pobírat základní dávky dostupné také německým občanům, nevztahují se na ně nižší dávky určené pro azylanty. Federální a zemské vlády se na tom dohodly na začátku války. Důvodem změny bylo mimo jiné to, že uprchlíci z Ukrajiny mají přímý nárok na povolení k pobytu a nemusí čekat na rozhodnutí, jako je tomu u žadatelů o azyl z jiných zemí.