Francie v sobotu oznámila, že podpoří úsilí Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) vrátit v Nigeru do úřadu prezidenta Mohameda Bazouma, jehož minulý týden svrhla vojenská junta. Podle agentury Reuters ale není jasné, zda Francie podporou míní vojenskou účast na intervenci ECOWAS. To v pátek oznámilo, že plánuje vojenskou intervenci, pokud junta nevrátí Bazouma do úřadu do neděle. Junta už dala dříve najevo, že se intervenci hodlá bránit. Hrozí tak další konflikt v oblasti, kde místní vlády dlouhodobě bojují proti islamistickými radikálům.

„Francie pevně a odhodlaně podporuje úsilí ECOWAS porazit tento pokus o převrat,“ uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí v prohlášení poté, co se ministryně zahraničí Catherine Colonnaová setkala v Paříži s nigerským premiérem Ouhoumoudou Mahamadouem. „V sázce je budoucnost Nigeru a stabilita celého regionu,“ dodalo ministerstvo.

Niger je bývalá francouzská kolonie a disponuje mimo jiné velkými zásobami uranu či ropy. Dosud byl také Niger považován za posledního spolehlivého partnera Západu v boji proti džihádistům v oblasti Sahelu. Na výcviku tamních vládních jednotek se podílely jak USA, tak Francie, která má v zemi stále až 1500 vojáků. Vojenská junta ale podle pátečních informací agentury AFP vypověděla několik vojenských dohod s Francií, včetně dohody o rozmístění francouzských vojáků.

Ministři obrany ECOWAS, jehož je Niger členem, v pátek oznámili, že připravili plán vojenské intervence s cílem zvrátit nigerský převrat. Neuvedli ale podrobnosti plánu, ani kdy hodlají udeřit. O tom by rozhodli šéfové států tohoto společenství. Podle agentury Reuters delegace ECOWAS navštívila i Alžírsko a Libyi, které v tomto společenství nejsou, ale jsou důležitými regionálními hráči, aby od nich získala podporu pro případný vojenský zásah v Nigeru.

Nigerská vojenská junta, kterou vede devětapadesátiletý generál Abdourahamane Tiani, jenž získal vojenský výcvik i ve Francii, dala najevo, že se bude bránit. Dvě země ECOWAS – Mali a Burkina Faso, kde vládnou také vojenské junty, dříve prohlásily, že by takový zásah považovaly za „vyhlášení války“ i proti nim.

Vojenská junta Bazouma sesadila 26. července, šlo už o sedmý vojenský puč za poslední necelé tři roky v západní a střední Africe. Puč tvrdě kritizovaly mimo jiné Francie či Spojené státy. V pátek list The Washington Post zveřejnil text, v němž Bazoum vyzval Spojené státy a celé mezinárodní společenství, ať obnoví ústavní pořádek v jeho zemi. Uvedl také, že je teď rukojmím vedení armády.

Na Bazoumovu výzvu reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Je nepravděpodobné, že jakákoli intervenci neregionálních sil by mohla situaci (v Nigeru) zlepšit,“ řekl v pátek Peskov novinářům.

Puč v Nigeru přivítal šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, který označil aktuální vývoj v Nigeru za „faktické získání nezávislosti“ a za „boj s kolonizátory“. Agentura AP dnes s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsala, že nigerská junta požádala wagnerovce o pomoc. Jeden z členů junty podle tohoto zdroje navštívil Mali, kde je tato ruská skupina aktivní. Wagnerovci podle tohoto zdroje žádost zvažují.

V pátek oznámily Spojené státy, že pozastavují část zahraniční pomoci Nigeru. Americký ministr zahraničí Antony Blinken nicméně dodal, že Washington bude této 25milionové zemi dál poskytovat humanitární a potravinovou pomoc. „Jak dáváme najevo od samého začátku této situace, poskytování americké pomoci nigerské vládě závisí na demokratickém vládnutí a dodržování ústavního pořádku,“ uvedl Blinken.