KAUZA SPORTOVNÍCH DOTACÍCH

Peltu uznal soud vinným. Dostal 6 let vězení, Kratochvílová 6,5 roku

KAUZA SPORTOVNÍCH DOTACÍCH
Peltu uznal soud vinným. Dostal 6 let vězení, Kratochvílová 6,5 roku

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Soud znovu uložil bývalému šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi za zmanipulování sportovních dotací šest let vězení, peněžitý trest pět milionů korun a pětiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech spolků. Někdejší náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou poslal do vězení na 6,5 roku, zakázal jí vedoucí funkce ve veřejné správě na šest let a dal jí dvoumilionový peněžitý trest. Ostatní obžalované včetně České unie sportu (ČUS), jejího šéfa Miroslava Jansty a Fotbalové asociace ČR (FAČR) soud naopak osvobodil. Verdikt není pravomocný.

Pražský městský soud dnes rozhodl stejně jako v roce 2021, totožná je i výše uložených trestů. K věci se musel vrátit poté, co původní rozsudek zrušil odvolací vrchní soud a nařídil ve věci doplnit dokazování.

Pelta a jeho milenka Kratochvílová podle aktuálního rozsudku společně v roce 2017 ovlivnili přidělení peněz konkrétním žadatelům v programu pro materiálně-technickou podporu sportovních klubů, a pokusili se tak způsobit státu škodu nejméně 175 milionů korun. Svědčily proti nim mimo jiné policejní odposlechy z bytu na pražském Senovážném náměstí, kde se milenci scházeli.

Předsedkyně senátu pražského městského soudu Lenka Cihlářová uvedla, že Pelta instruoval Kratochvílovou ohledně poskytnutí dotací konkrétním žadatelům, a to těch, u kterých mu to přineslo prospěch. "Popřeli zcela smysl poskytování státní podpory sportu v této oblasti," konstatovala o obžalovaných. Oba podle ní vycházeli především z toho, jaká vlivná osoba - ať už z politického, nebo sportovního prostředí - podporu projektů požadovala. Úspěšné žádosti vybrali ještě předtím, než vznikla expertní výběrová komise. O přidělení dotací se tak nerozhodovalo transparentně podle předem stanovených kritérií.

Dvojice se podle rozsudku dopustila pokusu o zneužití pravomoci, o porušení povinnosti při správě cizího majetku a o zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, přičemž Pelta Kratochvílovou navedl. Za tyto trestné činy hrozí pět až 12 let vězení. Ve stadiu pokusu zůstaly trestné činy z toho důvodu, že ministerstvo po zatčení Kratochvílové vyplácení dotací pozastavilo, příslušné dotační programy zrušilo a následně je vyhlásilo znovu.

Obžaloba tvrdila i to, že Kratochvílová ovlivnila na ministerstvu v roce 2017 výši sportovních dotací ve prospěch Peltovy FAČR a Janstovy ČUS a že mužům vynášela informace. Na lavici obžalovaných kvůli tomu usedl i Jansta, sekretář ČUS Jan Boháč a bývalý šéf ministerského odboru sportu Zdeněk Bříza. Podle soudu ale tyto skutky nebyly trestnými činy.

Státní zástupce žádal pro Peltu devět let vězení a zaplacení 25 milionů korun, pro Kratochvílovou deset let vězení a zaplacení šesti milionů. Pro Janstu chtěl pět let za mřížemi a dvoumilionový peněžitý trest.

Všichni obvinění vinu odmítají. Kvůli případu dříve rezignovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Kauza stála místo i Kratochvílovou a Peltu, který se svého postu ve fotbalové asociaci vzdal z vazby.

,

27. dubna 2023