V srdci amazonského deštného pralesa byla nalezena největší a nejstarší síť předhispánských měst, která se rozkládá v oblasti větší než 1000 kilometrů čtverečních. Ztracená civilizace zemědělců v srdci Amazonie, která je starší více než 2500 let, byla objevena hluboko v džungli v údolí Upano na zalesněném úpatí pohoří And na východě Ekvádoru. Městský systém se složitou sítí ulic, bulvárů, cest či zavlažovacích kanálů, se datuje do stejného období jako impérium Starověkého Říma. První zmínky o hliněných mohylách civilizace, která je starší než kultura starých Mayů, Aztéků či Inků, se tradují do let 300 až 500 př. n. l., píše deník The Telegraph.

Tým vědců z celého světa pod vedením Francouzů pomocí technologie laserového mapování Lidar a skrze archeologické vykopávky, odhalil 20 osad propojených cestami a ulicemi, včetně 5 velkých měst. „Bylo to podobné jako objevit bájné El Dorado,“ prohlásil vedoucí archeologů a profesor Stephen Rostain podle agentury AFP.

6000 Mounds have been DISCOVERED in the Amazon and experts have said that these mounds represent one of the largest built up City states ever found from Amazonian cultures,
Wait till ye hear this,
Discovered in Ecuadors Upano area in the shadow of a volcano by Frances National… pic.twitter.com/gXnSxkk0Vl

— Stargazers Nation (@STARGAZERNATION) January 12, 2024

„Není to pouze shluk vesnic, ale celá domestikovaná městská krajina zarostlá vegetací,“ doplnil Rostain a dodal, že se jedná o rozsáhlou městskou zástavbu s hliněnými domy, obřadními budovami, poli a zemědělským odvodněním. „Něco podobného jsme v Amazonii ještě neviděli,“ řekl. To potvrzuje také profesor Exeterské univerzity a historik zaměřující se na Amazonii José Iriarte. „Jde o velmi významný objev, který ukazuje komplexní, nezávislou a svéráznou civilizaci, která mohla být jednou z nejdůmyslnějších v Americe,“ domnívá se profesor.

Objev byl učiněn pomocí technologie laserového mapování Lidar, kdy tým archeologů létal v lehkých letadlech nad deštným pralesem a pomocí laserového snímání byl schopen nahlédnout skrze vegetaci a vytvořit detailní 3D obraz oblasti pod korunami stromů. Následně obraz odhalil vše od domů a silnic, až po zbytky polí, zavlažovacích kanálů či mohyl zarostlých vegetací.

Archaeologists have discovered the largest and oldest network of pre-Hispanic cities ever found in the Amazon rainforest, revealing a 2,500-year-old lost civilisation of farmers.
Read more here⬇️https://t.co/bPcA10VoF7 pic.twitter.com/QaMK6t2YMw

— AFP News Agency (@AFP) January 12, 2024

První stopy byly objeveny před 25 lety, kdy se zde našly stovky kamenných a hliněných mohyl. V roce 2015 bylo v oblasti provedeno laserové mapování Lidar, které vědcům umožnilo nahlédnout na krajinu, jako kdyby se „pokácely všechny stromy.“ Našlo se tu více než 6000 hliněných mohly, které slouží jako základy pro obydlí upanského lidu, uvádí studie na webu Science.

„Našli jsme zde zbytky ohniště, keramické nádoby na pivo či kukuřici, mlecí kameny a další nástroje, včetně jednoduchých zbraní,“ uvedl Rostain. Dodal, že zbytky měst mají půdorys protkaný velkými a rovnými ulicemi s jedním hlavním bulvárem. „Je to podobné jako v New Yorku,“ upozornil archeolog.

Některé mohyly jsou vysoké až 10 metrů a sloužily pro rituální, společenské a slavnostní akce, zatímco malá políčka dokládají zemědělskou zručnost starobylé civilizace. Co se ale stalo s dosud neznámou civilizací lidí z ekvádorského údolí Upano, není známo. Předpokládá se, že výstavba prvních mohyl začala mezi lety 500 př. n. l. až 300 n. l. Tedy za doby římského impéria.

Kvůli tomu je komplex, který někteří odborníci přirovnávají k mayským „zahradním městům“, starší než kultura starověkých Mayů, Aztéků nebo Inků. Vykopávky také potvrdily, že málo známá amazonská civilizace jedla sladké brambory a vařila oblíbené kukuřičné pivo chicha.

Většina starých a velkých měst v Amazonii však pochází z období 500 až 1500 n. l. „Tato síť starobylých měst a vesnic je ale mnohem, mnohem starší a větší,“ doplnil Rostain. „Nežili tady jenom lovci a sběrači, ale také náročnější příslušníci městské aglomerace,“ domnívá se archeolog a odvolává se na to, že součástí civilizace museli být také zkušení a zruční architekti, inženýři a stavitelé. Studie podle webu Ancient Pages dále píše, že městský komplex mohl být domovem 10 000 až 15 000 lidí, „během největšího rozkvětu zde mohlo žít až 30 000 obyvatel.“

Rostain upozornil také na to, že Západ dlouho ignoroval a vzpíral se tomu, že by amazonská civilizace byla schopna vybudovat podobně složitou společnost před evropskou kolonizací. „Někteří uznávaní odborníci, archeologové, historici či vědci se k tomu stavěli dost arogantně. Je na čase přehodnotit tento dosti znevažující pohled na původní obyvatele Amazonie a starověké Jižní Ameriky,“ řekl Rostain agentuře AFP. Na vině má být fakt, že Mayové a Inkové žili v horských oblastech a více pracovali s kamenem, zatímco kultury žijící hluboko v pralesích spíše pracovaly s bahnem a dřevem.