Nedělní parlamentní volby ve Španělsku vyhráli sice opoziční lidovci, ovšem tak těsně, že budou mít podle místních médií velmi těžké sestavit vládu. Podařit se to za jistých okolností, ale také obtížně, může dosavadnímu premiérovi Pedrovi Sánchezovi, jehož socialisté skončili druzí, nicméně oproti předchozím volbám si o dva poslanecké mandáty polepšili. Předvolební průzkumy přitom ukazovaly na jasnější výhru pravice. Podle deníku El País je možné, že se volby budou koncem roku muset opakovat.

Sánchezovi, který je premiérem od roku 2018, se podařilo v neděli něco, co se ještě před dvěma měsíci podle deníku El País zdálo téměř nemožné. Když premiér po porážce v květnových regionálních a komunálních volbách, v nichž bodovali právě lidovci, vyhlásil o půl roku dříve parlamentní volby, průzkumy dávaly jasné šance konzervativní Lidové straně (PP), která podle nich mohla získat většinu spolu s krajně pravicovou stranou Vox. S tou vládne v některých regionech a obcích, ovšem lídr PP Alberto Núňez Feijóo v kampani tvrdil, že do vlády Vox nechce. Spekulovalo se ale, že si od nich vyjedná tichou podporu.

PP v neděli vyhrála zhruba o 300 000 hlasů a bude mít 136 křesel ve 350členném Kongresu poslanců. Ani s Vox, která si oproti předchozím volbám výrazně pohoršila na 33 mandátů (z 52), PP nedosáhne na většinu 176 hlasů. Nebude ji mít ani s dalšími malými spojenci.

Socialisté obsadí v nové dolní komoře 122 křesel a jejich spojenec levicová formace Sumar bude mít 31 mandátů. Ani oni tak dohromady nedosáhnou na většinu. Nový Kongres poslanců, který poprvé zasedne 17. srpna, tak podle deníku El País v první kole nevysloví důvěru premiérovi. Tím král Felipe VI. nejprve pověří zřejmě vítěze voleb, šéfa PP Feijóa. V prvním kole hlasování je potřeba 176 hlasů, ve druhém jen prostá většina, čili pomoci může, že se někteří zdrží hlasování. Ani ve druhém kole není ale moc pravděpodobné, že by Feijó, či po něm Sánchez, dostali důvěru pro premiérský úřad.

Pokud Feijóo v parlamentu neuspěje, dostane podle obvyklých pravidel šanci druhý v pořadí, tedy Sánchez. Když se to ani jemu nepodaří, budou nové volby.

Sánchez by mohl důvěru parlamentu získat, pokud ho podpoří i baskičtí nacionalisté a katalánští separatisté ze strany ERC a někdo další se zdrží. To by ale muselo udělat i sedm poslanců katalánské separatistické strany Junts, což je podle El País málo pravděpodobné. Sánchezovi ani Feijóovi zřejmě Junts k sestavení vlády nepomůžou.

Stranu Junts neoficiálně vede Carles Puigdemont, který je na útěku před španělskou justicí v Belgii kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Generálním tajemníkem strany je Jordi Turull, jeden z katalánských politiků, kteří byli za referendum odsouzeni a předloni Sánchezovou vládou omilostněni.

„Zpátečnický blok neuspěl. Je více Španělů, kteří chtějí pokrokové Španělsko, a tak to i bude i nadále,“ reagoval na výsledky voleb Sánchez, jehož vláda je označována za nejprogresivnější v historii země, mimo jiné proto, že v ní bylo víc žen než mužů a že prosadila reformy v oblasti práv žen a komunity LGBT+.

Feijóo se nicméně nevzdává a o důvěru parlamentu se hodlá pokusit. „Mou povinností je zahájit dialog a pokusit se vládnout naší zemi v souladu s volebním vítězstvím,“ řekl lídr lidovců po zveřejnění výsledků voleb.