Poslanci po několika měsících dohadů schválili možnost korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Pevný termín hlasování stanovila na páteční odpoledne sněmovna na návrh vládního tábora, navzdory odporu opozice. To, že vládnoucí pětikoalice legislativu protlačí, se vzhledem k její většině očekávalo, hnutí ANO a SPD do ní ale tepalo jak za způsob projednávání, tak i kvůli motivaci za zákonem.

Závěrečné schvalování korespondenční volby začalo minulý týden ve středu a zabralo zhruba devět hodin čistého času, převážně kvůli opozičním výtkám. Lídr SPD Tomio Okamura označil korespondenční volbu za „útok na svobodu, legitimitu a regulérnost voleb“. Tvrdí, že její zavedení by mohlo usnadnit manipulace a podvody s hlasy. „Je to forma, která otevírá dveře k podvodům a manipulacím s hlasy. Je to neakceptovatelné,“ dodal Okamura.

Podobný názor zastává Karel Havlíček, místopředseda ANO. „Je jasné, že pětikoalice si to zítra schválí, dala nekompromisně pevné hlasování. Ukončí to formou, o které Petr Fiala, když byl v opozici, prohlásil, že jde o znásilnění jednacího řádu. Podotýkám, že jsme tak učinili jednou, po 1,5 roce obstrukcí kvůli EET. Oni tak činí každé čtvrtletí. Nám už zbývá jen vzkázat lidem, že tahle neúspěšná vládní parta se nezastaví před ničím. V Česku už prokoukli, že se chovají jako sňatkoví podvodníci, tak zkouší s kytkou v klopě zaujmout v cizině,“ sdělil deníku Echo24.

Dostupnost, ale i nejistý přínos a nákladnost

Korespondenční volbu by mohli využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Návrh se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb. Ministerstvo zahraničních věcí odhaduje počet Čechů v zahraničí na 200 až 250 tisíc, zatímco ministr vnitra Vít Rakušan uvedl, že by se k korespondenční volbě mohla přihlásit až polovina z odhadovaných 600 tisíc Čechů žijících v zahraničí. „Je to odhad, ale troufám si říct, že bychom se mohli dostat třeba k polovině lidí, kteří využijí standardnější, jednodušší možnost korespondenční volby,“ řekl Rakušan.

Politolog Roman Chytilek z Masarykovy univerzity argumentuje, že korespondenční volba pomůže občanům ČR v zahraničí, protože volby budou dostupnější. „Obecně by volby měly být ideálně stejně dobře dostupné pro každého občana ČR – a tomu korespondenční volba napomůže,“ uvedl Chytilek. Odhaduje, že novou možnost by mohlo využít přes 100 000 lidí.

Opoziční poslanci obviňují koalici z účelovosti. Například předseda klubu TOP 09 Jan Jakob je přesvědčen, že sněmovna věnovala korespondenční volbě dostatek času, zatímco Radim Fiala ze SPD navrhoval odložení hlasování na 30. srpen 2025, zatímco Radek Vondráček z ANO navrhl hlasování po 30. srpnu příštího roku. Oba návrhy byly zamítnuty.

Ústavní právník Marek Antoš upozorňuje, že návrh neřeší situaci voličů, kteří jsou v zahraničí krátkodobě. „Čísla ukazují, že takové případy tvoří polovinu potenciálních hlasujících,“ uvedl Antoš. Jan Rovenský z Institutu pro politiku a společnost, spjatý s hnutím ANO, pak upozorňuje na nízkou účast při minulých volbách na ambasádách. „Šlo tedy o zlomek z odhadovaných půl milionu až 600 tisíc Čechů, kteří žijí, pracují či studují v cizině.“

Pokud bude zákon schválen, mohli by Češi v zahraničí poprvé hlasovat korespondenčně už ve volbách do Sněmovny v roce 2025. Ministerstvo zahraničních věcí v roce 2015 odhadovalo počet Čechů v zahraničí na 200 až 250 tisíc, ale podle průzkumu agentury Median z roku 2017 by korespondenční volbu využilo přibližně 43 procent Čechů, jichž by se týkala. Z toho asi 10 procent plánovalo tuto možnost využít při příštích volbách do Poslanecké sněmovny.

Například zkušenosti ze Slovenska naznačují, že zavedení volby na dálku přineslo minimálně desítky tisíc hlasů navíc. Najdou se nicméně i tací, kteří tak velký přínos volby poštou rozporují. Podle Jana Rovenského z Institutu pro politiku a společnost, který je spjatý s hnutím ANO, při posledních sněmovních volbách na 111 českých ambasádách a generálních konzulátech odvolilo 13 236 z 18 808 zapsaných voličů.

„Šlo tedy o zlomek z odhadovaných půl milionu až 600 tisíc Čechů, kteří žijí, pracují či studují v cizině. Pro ilustraci 300 tisíc platných hlasů by korespondovalo počtu hlasů odevzdaných v loňských sněmovních volbách v Plzeňském či Královéhradeckém kraji. Jinými slovy, krajané by v případě voleb do Poslanecké sněmovny mohli citelně zamávat výsledky voleb nejen v kraji, kam jejich hlasy putují (v roce 2006 kvůli hlasům ze zahraničí vznikl pat 100 na 100) , ale při těsném výsledku změnit pořadí kandidátů v obou kolech prezidentské volby,“ míní.

Diskutuje se i o finančních nákladech korespondenční volby. Ministerstvo vnitra je před několika lety pod vedením expředsedy sociální demokracie Jana Hamáčka vyčíslilo na částku přesahující 100 milionů korun. Obavy vzbuzují i nedávné příklady z Rakouska, kdy se volby v roce 2016 musely kvůli chybám při sčítání těchto hlasů opakovat.

Při hrubém přepočtu na dvojnásobně lidnatou Českou republiku by zavedení volby poštou mohlo znamenat přibližně 110 tisíc hlasů navíc, jak ukazují zkušenosti ze Slovenska. „V minulých volbách byla volba poštou decentralizovaná. Ti, co měli trvalý pobyt na Slovensku, si podávali žádost ve své obci, ti, co ho neměli, požádali ministerstvo vnitra. Dohromady to bylo nějakých 55 tisíc žádostí o volbu poštou,“ uvedla nedávno ředitelka odboru voleb slovenského ministerstva vnitra Eva Chmelová.