Lex atentát. Slovenská vláda schválila omezení shromažďování, ochranku pro politiky či doživotní rentu pro premiéra
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Zákaz shromažďování před domovy politiků či před soudy, ochranka pro předsedy všech politických stran v parlamentu či doživotní renta pro premiéra a předsedu parlamentu, který byl v úřadě dvě celá volební období. Tyto změny nedávno na Slovensku schválila vláda a chce, aby je parlament schválil ve zrychleném řízení. Podle vicepremiéra Roberta Kaliňáka jde o první balík opatření na zlepšení bezpečnostní situace v zemi. Opozice kritizovala některé z návrhů včetně zavedení renty pro další bývalé politiky. Slovenská média návrhu zákona začaly přezdívat Lex atentát.
Novinka předpokládá rozšíření důvodů k zákazu ohlášeného shromáždění, zvýšení pokut za některé přestupky proti shromažďovacímu právu a to až desetinásobně (z 99 na 1000 eur) a také zavedení finančních sankcí za šíření nenávisti na internetu.
"Začínáme tím, že chceme uklidnit situaci v oblasti shromažďování. Navzdory tomu, že občané mají ústavou garantované právo na klidné shromáždění, toto často nebylo dodržováno. Rozhodli jsme se, že je zakázáno rušit klidná shromáždění," řekl novinářům Kaliňák.
Nově by měla být shromáždění zakázaná nejen například u sídla parlamentu, ale také blízko budov, kde sídlí nebo pracuje hlava státu, vláda a soudy či u bydliště nejvyšších politiků nebo jiných osob, kvůli jejichž práci byla demonstrace svolána. V minulosti lidé demonstrovali například u bydlišť prezidentky Zuzany Čaputové, premiéra Fica či někdejšího šéfa vlády Igora Matoviče a v době epidemie nemoci covid-19 také před domy některých známých lékařů.
Nárok na ochranku mají nově mít také předsedové parlamentních stran, kteří jsou poslanci. V praxi to znamená hlavně zavedení policejní ochrany některých současných lídrů opozičních stran; nynější čelní představitelé vládních stran i šéf nejsilnějšího hnutí opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka mají přidělenou státní ochranku na základě svých funkcí ve vládě nebo ve vedení parlamentu. Ochranku podle zákona budou mít i předseda Ústavního soudu či generální prokurátor, dosud ji měli jen z rozhoddnutí vlády.
Podle návrhu po skončení výkonu funkce bude mít doživotně ochranku a dostávat plat už nejen bývalá hlava státu, ale nově také někdejší premiéři a předsedové parlamentu, kteří tuto funkci vykonávali alespoň dvě úplná čtyřletá volební období. Tuto podmínku by nyní splňoval pouze Fico, který je nyní šéfem vlády už počtvrté. Druhá vláda Mikuláše Dzurindy podala demisi a vyvolala předčasné volby několik měsíců před řádným termínem voleb, kvůli řadě kandálů. Vladimir Mečiar vládl nepřetržitě 4 roky pouze v letech 1994-1998.
"Mnoho z toho, co obsahuje tento návrh, žádným způsobem nesouvisí s bezpečností ústavních činitelů. Například doživotní renta, to nemá v zákonu o zvýšení ochrany a bezpečnosti ústavních činitelů či občanů Slovenska co dělat," řekl novinářům Šimečka. Kritizoval také některé pasáže zákona ohledně omezení shromažďovacího práva, což podle něj lze zneužít. Řekl, že před návrhem konkrétních opatření by uvítal zveřejnění analýzy důvodů, které vyústily v atentát na Fica.
Šéf opozičního hnutí Slovensko Matovič kritizoval například navrhované rozšíření doživotní ochrany a vyplácení renty pro další bývalé politiky. "Když někdo chce zneužit atentát, je to svinstvo," řekl Matovič. Ochranka pro předsedy opozičních stran podle něj povede k jejich "špiclování za státní peníze".
Návrh zákona počítá také s posílením pravomocí civilní tajné služby SIS tak, aby mohla získávat a vyhodnocovat informace ohledně případného ohrožení státem chráněných politiků a dalších osob.
Slovenský prezident, premiér a předseda parlamentu by nově měli mít nárok na využívání státních nemovitostí, nejen bytů. Slovensko nemá systém státních rezidencí, ve kterých by vrcholní politici země bydleli v době výkonu funkce. To chce nynější vláda změnit. Například dosluhující slovenská prezidentka Čaputová dojíždí do prezidentského paláce ze svého bydliště ve městě Pezinok.
Návrh zákona o některých opatřeních na zlepšení bezpečnostní situace na Slovensku schválila vláda necelý měsíc od střelby na Fica, který se zotavuje ze zranění už v domácí péči. Na Fica opakovaně z bezprostřední blízkosti střílel útočník poté, co politik po výjezdním zasedání vlády v Handlové přišel na náměstí pozdravit lidi. Střelce policisté na místě zadrželi, muž je stíhán vazebně a za pokus o vraždu mu hrozí 25 let vězení nebo doživotí.