Brutální řádění masového vraha na filozofické fakultě v Praze nevyvolává otázky pouze v široké společnosti, ale také přímo na akademické půdě. Deník Echo24 získal přímé svědectví z řad studentů, kteří zažili tragickou událost na vlastní kůži a tvrdí, že zásah policejního útvaru mohl být lépe koordinovaný. Student historie Jakub Magaram, který se nacházel během útoku v budově, byl jedním z prvních, kteří postup policie kritizovali a jeho příspěvky na sociálních sítích vyvolaly bouřlivé reakce a také kritiku. „Chtěl jsem otevřít kritickou diskusi ohledně zásahu policie a informování ze strany vedení fakulty,“ řekl Magaram redakci. Jiný pohled má naopak studentka FF UK Sofia Katela. „Pořád cítím hořkost a smutek, strach mám taky, ale dokázala jsem pod tím vším najít naději a odhodlání. Vedení školy odvádí dobrou práci,“ uvedla studentka FF UK Sofia Katela.

Student katedry historie Jakub Magaram, který se během útoku nacházel ve 3. patře filozofické fakulty, byl jedním z prvních, kteří zveřejnili pochybnosti o práci policie. Magaramův příspěvek na sociální síti X, kde píše o průběhu útoku, sklidil rozsáhlou kritiku a vidělo ho přes 192 tisíc uživatelů platformy.

Student prohlásil, že je vděčný policistům a záchranářům, ale zároveň má několik kritických poznámek k velení zásahu, které si žádají vysvětlení. „Během pouhých několika minut se dostali až do třetího patra, ve kterém jsem se nacházeli, a zřejmě zabránili mnohem rozsáhlejším následkům,“ chválí Magaram zásah. Dodal, že před útokem, během evakuace budovy v Celetné ulici, ani během brutálního útoku v hlavní budově neobdržel žádnou zprávu či upozornění od fakulty.

„Policie měla nebo spíš mohla mít k dispozici údaje o jménu podezřelého, počtu registrovaných zbraní, vraždě otce a mohlo ji nejspíše napadnout si jméno porovnat s podezřelými z Klánovic. Vraždy v Klánovicích se staly pouze 6 dní předtím a prý zbývalo jen několik dní, než by pachatele kriminálka dopadla,“ napsal Magaram na sociální síti X a dodal, že i tak policie tvrdí, že neměla indicie, že by vrah chtěl někomu ublížit.

Během útoku jsem se nacházel ve 3. patře hlavní budovy Filozofické fakulty, od střelby mě dělilo jedno patro. Jsem vděčný zasahujícím policistům a záchranné službě, ale mám několik kritických poznámek k velení zásahu, které si žádají vysvětlení.

Policie měla nebo spíš mohla mít…

— Jakub (@flyingjakub) December 23, 2023

Magaram kritizuje velení policie a vedení fakulty a dožaduje se toho, aby se prošetřil jejich postup. „Celý zásah v Celetné ulici svědčil spíš o tom, že si policie nějakého nebezpečí vědoma byla. Na místě byli ozbrojenci se samopaly a štíty, navíc tam naběhla zvláštní jednotka – celá v černém a ozbrojená. Kolem 15 policistů se zbraněmi bylo v civilu (zřejmě kriminalisté). Zásah tedy nasvědčoval tomu, že jde o osobu nebezpečnou, studenty ale neinformovala ani policie ani vedení fakulty,“ doplnil Magaram s tím, že chtěl otevřít i kritickou diskusi ohledně zásahu policie a informování ze strany vedení fakulty.

Podle studenta je zcela nepochopitelné, že v hlavní budově FF UK nebyl nikdo a policie všechno „vsadila“ na budovu v Celetné ulici. „Přitom Ústav světových dějin sídlí právě v hlavní budově a reálně víc než 90 procent všech přednášek během svého studia musel mít právě tam. Hlavní budovu tedy znal ze všech univerzitních budov nejlépe a policii mělo, nebo spíš mohlo napadnout zaměřit se i na ni,“ napsal.

Magaram řekl, že nechce na nikoho házet špínu. „Chtěl bych jen, aby se prošetřilo, co se skutečně 21. prosince odehrálo, obětí je přece strašně moc,“ řekl deníku Echo24 s tím, že o policejním zásahu v Celetné ulici věděl, jelikož kolem 14. hodiny policisté nepouštěli studenty do budovy a v oblasti se nacházelo velké množství příslušníků policie.

„Ve 14:24 mi přišla zpráva, že si policisté berou štíty a samopaly a na místo přijela (nejspíš) zásahovka. Osobně jsem před 14. hodinou potkal tři policisty ve fakultní knihovně na hlavní budově, nepřikládal jsem tomu ale důležitost,“ vysvětluje Magaram s tím, že od 14:10 byl na přednášce Lubomíra Zaorálka v budově na náměstí Jana Palacha. „V určitou chvíli byl z chodby slyšet hluk a křiky. Někdo ze sálu vyšel a vrátil se s tím, že tam jsou lidé se zbraněmi. Chtěli jsme se zamknout, ale nevěděli jsme jak. Stoly a židle jsou v této místnosti napevno přidělané k podlaze, takže jsme se nemohli ani nijak zabarikádovat.“

Přednášející Zaorálek následně vyšel na chodbu a zjistil, že se jedná o policii a v 15:06 opustili sál ve třetím patře. Magaram potvrdil, že třída nejdříve o probíhajícím útoku nevěděla a nikdo je o tom neinformoval. „O střelbě v patře nad námi jsem nevěděl. Výstřely jsem zaslechl až po opuštění budovy,“ řekl student deníku Echo24.

Informování o policejním zásahu kritizoval také bývalý ministr kultury a místopředseda Sociální demokracie Lubomír Zaorálek s tím, že studenti mají řadu oprávněných otázek, na které nedostávají odpovědi. "Ministr vnitra Vít Rakušan už v den tragédie chválil práci policie a vše ostatní odsuzoval jako dezinformace. Podobně to měl premiér ve všech vystoupeních, kde se řídí heslem: hlavně nepřipustit chybu," řekl Zaorálek deníku Echo24 s tím, že i prezident má strach ze zneužití události k šíření dezinformací.

Zaorálek dodal, že se nediví studentům, kteří ztrácí důvěru v představitele státní moci, které "zdá se příliš nezajímá jestli šlo masakru zabránit." Politik, který během útoku vedl výuku v třetím patře filozofické fakulty, se domnívá, že by se měla zřídit vyšetřovací komise s možností ptát se na kritické otázky. "Nechci aby poslední slovo měl edukující ministr vnitra," řekl. "Musíme zkoumat, co se přesně stalo, veřejnost má právo na informace a my se z nich musíme poučit."

„Vedení školy odvádí dobrou práci,“ míní studentka

Trochu jiný pohled na tragickou událost na pražské univerzitě nabízí studentka katedry Řeckých a latinských studií FF UK Sofia Katela. Studentka, která odešla z fakulty krátce před útokem, se domnívá, že média o události nereferovala zrovna nejlépe. „Osobně si myslím, že některá to dokonce pojala dost bulvárně. Vláda a policie naopak odvedly dobrou práci, tam nemohu nic vytknout,“ řekla deníku Echo24.

Po útoku byli všichni studenti v šoku, pokračuje. „Doslova nás to ochromilo, mísil se v nás strach, beznaděj a hluboký žal. Nemohu mluvit za ostatní, ale po svátcích se svými pocity umím lépe pracovat,“ uvedla Katela a dodala: „Pořád cítím hořkost a smutek, strach mám taky, ale dokázala jsem pod tím vším najít naději a odhodlání.“

Podle Kately filozofická fakulta své studenty o všem detailně a podrobně informuje. „Ať už se jedná o vyzvednutí osobních věcí které byly zanechány v budově, či s nabídkou psychologické pomoci. Vedení školy odvádí dobrou práci a jsem na svou fakultu (její vedení a studenty) velmi pyšná,“ sdělila studentka redakci Echa.

Za studenty a zaměstnance Univerzity Karlovy se postavila také Česká konference rektorů s tím, že bude jednat s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Mikulášem Bekem (STAN) o nalezení efektivních systémových opatření a minimalizaci bezpečnostních rizik. V souvislosti s tragickou událostí nyní řeší policie přes 60 dalších případů, které se týkají například schvalování činu na sociálních sítích. U 30 případů zná totožnost lidí.