David Garratt, jehož matka Margot utekla v roce 1939 před nacisty do Velké Británie, by rád získal české občanství. Nemůže si o něj však požádat, protože mu to podle něj znemožňuje „starý zákon z dob komunismu“. Stát se Čechem je tedy pro něj nedosažitelné, i když je na svůj český původ velmi hrdý. O příběhu Davida informuje stanice Al Jazeera. Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) deníku Echo24 vzkázalo, že případ aktivně řeší velvyslanectví v Londýně. Resort zároveň řeší systémový problém, na který tento případ poukazuje.

Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake deníku Echo24 řekl, že MZV o případu ví a pracovníci velvyslanectví v Londýně ho intenzivně řeší. Další detaily sdělovat s ohledem na citlivost osobních informací nechce. Rodiny migrantů se po válce rozptýlily do celého světa, mimo Velké Británie jich mnoho žije například v Kanadě, Izraeli nebo ve Spojených státech. Jenom v americkém městě Chicago žije více než 200 tisíc Čechů, píše Al Jazeera.

„Moje matka opustila Karlovy Vary s kabátem na zádech a kouskem šperku zašitým do podšívky, protože jejího otce poslali do Dachau,“ řekl Garratt. „Byla tak mladá a do Velké Británie přijela bez znalosti jazyka a všichni, které znala, byli mrtví nebo odešli z domova,“ dodal.

Mluvčí MZV Drake uvedl, že ve Spojeném království existuje skupina potomků českých občanů, kteří usilují o získání občanství. Jde o osoby narozené v období let 1949 – 1969, přičemž jeden z jejich rodičů byl v té době československým státním občanem.

„Dle tehdejší československé legislativy nebylo možné, aby tyto děti nabyly české státní občanství, protože k nabytí československého občanství byl nutný souhlas československých orgánů, o který musel rodič (československý občan) požádat,“ uvedl Drake. „Protože se často jednalo o emigranty, kteří z různých důvodů nemohli či nechtěli jednat s tehdejšími československými státními orgány, k podání žádosti o občanství nedošlo,“ dodal Drake.

MZV chce dotčené skupině pomoci získat občanství

Na území Spojeného království se podle něj jedná o potomky předválečných československých emigrantů a hlavně tzv. Wintonových dětí. „Žádost o občanství si tato skupina osob mohla podat až s novým zákonem o státním občanství z roku 2013, který jim umožnil nabýt státní občanství prohlášením.

„Doba, po kterou bylo možné prohlášení podat, však byla razantně omezena lhůtou jednoho roku od nabytí účinnosti zákona. V této lhůtě celá řada osob žádost nestihla podat. Krátká lhůta na podání žádosti je tedy hlavním problémem, který je v současnosti rozporován a napadán,“ uvedl pro Echo24 Drake.

Šancí pro třiašedesátiletého filmového producenta by mohla být novela zákona, jejíž návrh byl předložen v roce 2021. Novela se však nikdy neprojednala. Podle Al Jazeery to je kvůli tomu, že se vláda premiéra Petra Fialy „zmítá od nástupu k moci v krizích,“ a to od „pandemie koronaviru po válku na Ukrajině“.

Na novelu zákona naléhá i Michael Newman, výkonný ředitel Asociace židovských uprchlíků (AJR), podle kterého „všichni představitelé české vlády, se kterými mluvil, souhlasí s tím, že je novela spravedlivá, což podpořil dopisem i místopředseda vlády“. Původní „komunistický zákon“ byl podle Al Jazeery navržený tak, aby trestal přeběhlíky a zbavoval je občanství.

Ministerstvo zahraničí aktuálně řeší návrh na změnu dotčeného ustanovení, které by chtělo v krátké době projednat s gestorem zákona o státním občanství, tedy s ministerstvem vnitra. „Taková změna by měla pomoci dotčené skupině osob v nabytí státního občanství. Jenom bych rád upozornil, že se to zdaleka netýká pouze skupiny potomků takzvaných ‚Wintonových dětí‘,“ uvedl Drake.