Spojené státy v době zvyšujícího mezinárodního napětí chtějí výrazně rozšířit své námořní schopnosti. Podle nedávného vyšetřování amerického obchodního zmocněnce totiž výrazně zaostávají ve výrobě jak vojenských, tak obchodních lodí. Americký prezident Donald Trump tak vydal exekutivní příkaz o "Obnovení americké námořní dominance," který má Spojené státy nasměrovat k obnově námořních schopností. Upozorňuje například think-tank CSIS.

Exekutivní příkaz zadává několika vládním institucím vytvoření Námořního akčního plánu (Maritime Action Plan). Má jít o sestavu kroků k zajištění rozvoje stavby lodí a obnovy námořní síly Spojených států, které v tomto výrazně zaostávají za Čínou. V současnosti má Čína početně větší obchodní i vojenské námořnictvo, ale Spojené státy mají početní převahu v letadlových lodích a torpédoborcích. Výsledný plán mají Američané představit za přibližně 200 dní.

Podle exekutivního příkazu mají ministerstva připravit systém finančních pobídek pro investice do loděnic, a vytvořit "maritime security trust fund", tedy fond, který by zajišťoval stabilní financování tohoto průmyslu. Příkaz dále klade důraz na rozvoj kvalifikované pracovní síly a modernizaci vzdělávacích institucí, např. námořní akademie.

Trumpův exekutivní příkaz je reakcí na dlouhodobý problém, na který už úřady v minulosti upozorňovaly. Například Úřad obchodního zmocněnce USA (USTR) v dubnu 2024 zahájil vyšetřování čínského lodního průmyslu na základě petice amerických odborů. Vyšetřování se zaměřilo na čínské praktiky v oblasti loďařství, logistiky a námořní dopravy a v lednu 2025 dospělo k závěru, že Čína systematicky využívá neférové a netržní postupy, které vážně poškozují americký průmysl a obchod. Cíleným ovládnutím sektoru loďařství a jeho subdodavatelů Čína výrazně narušila konkurenci a získala dramatický podíl na trhu: její podíl na celosvětové tonáži nově postavených lodí vzrostl z méně než 5 % v roce 1999 na více než 50 % v roce 2023; čínské vlastnictví obchodní flotily dosáhlo přes 19 % světových obchodních lodí (k lednu 2024); a Čína dnes ovládá 95 % výroby přepravních kontejnerů.

Co se týče výroby lodí, na druhém místě za Čínou je s přibližně 29 % Jižní Korea a na třetím s přibližně 13 % Japonsko. USA se pohybují kolem 0,1 %. Největší čínská státní loďařská společnost postavila v roce 2024 při přepočtu na výtlak více obchodních plavidel, než kolik jich postavil celý americký loďařský průmysl od konce druhé světové války. Celkově čínský loďařský průmysl převyšuje ten americký více než 230x.

V reakci na toto šetření USTR navrhl zavedení vysokých přístavních poplatků na lodě postavené v Číně, aby se odradily světové rejdařské firmy od dalšího zadávání zakázek čínským loděnicím.

Na řešení zaostávání amerického loďařského průmyslu a zastarávání amerického vojenského i obchodního loďstva je shoda napříč americkým politickým spektrem. Nyní je v Kongresu tzv. "SHIPS for America Act". Tento zákon má podpořit domácí loďařství formou daňových úlev, půjček a garancí, a tím podnítit komerční výrobu lodí v USA. Klíčovým prvkem zákona je vytvoření tzv. „Strategické obchodní flotily“ složené z 250 lodí postavených v USA, plujících pod americkou vlajkou a obsluhovaných americkými posádkami. Tato flotila má zajišťovat splnění bezpečnostních požadavků státu a zároveň udržet americkou přítomnost v mezinárodní obchodní námořní dopravě.

Americká vláda není jediná, kdo podniká kroky ve snaze obnovit americký loďařský průmysl. Největší americká loďařská společnost Huntington Ingalls Industries podepsala tento týden memorandum s největší jihokorejskou loděnicí Hyundai Heavy Industries. Tato jihokorejská společnost ovládá 10 % světové výroby lodí. Minulý rok pak jihokorejský konglomerát Hanwha koupil americkou společnost Philly Shipyards.

Jak ale upozorňuje The Economist, i přes snahu americké vlády a firem vede k obnově amerického námořnictva ještě dlouhá cesta. Americkou námořní expanzi omezují totiž některé současné zákony. Paradoxně některé z nich vznikly v dobách amerického protekcionismu ve 20. letech. Jako například The Jones Act, podle kterého se americký domácí námořní obchod musí plavit na amerických lodích. I americké námořnictvo čelí zákonným restrikcím. A to když většinu oprav lodí musí provádět dle zákona americké loděnice.