Kazachstán se přidá k sankcím proti Rusku. Nedáme šanci Moskvě je obejít, řekl Tokajev
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Kazachstán se přidává k podpoře sankcí EU proti Ruské federaci. Autoritářská Republika Kazachstán se tak ostře postavila proti svému ruskému sousedovi, který jí v roce 2022 pomohl potlačit rozsáhlé občanské protesty. „Kazachstán jasně prohlašuje, že bude dodržovat sankční režim EU. Máme kontakty s příslušnými organizacemi a německá strana nemusí mít žádné obavy ohledně jakýchkoli akcí směřujících k obcházení sankčního režimu,“ prohlásil ve čtvrtek v Berlíně kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev. „Kazachstán nedá Moskvě příležitost sankce obejít,“ dodal.
Videozáznam s Tokajevovým prohlášením zveřejnila běloruská nezávislá televize Nexta. Kazachstán podporuje rozhodnutí EU o sankcích proti Ruské federaci, která agresivně zaútočila na Ukrajinu.
Kazakhstan supports anti-Russian sanctions – Tokayev
— NEXTA (@nexta_tv) September 28, 2023
This was stated by the President of the Republic after a meeting with German Chancellor Scholz:
„Kazakhstan clearly stated that it will follow the sanctions regime. We have contacts with relevant organizations. Any fears of… pic.twitter.com/qWQC1skiEU
„Kazachstán nedá Moskvě příležitost je obejít,“ řekl prezident Kazachstánu poté, co se v Berlíně setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem.
V minulosti byl Kazachstán a prezident Tokajev blízkým spojencem Ruska a tamního diktátora Vladimira Putina. Na začátku roku 2022 Tokajev požádal Putina a prezidenty států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), aby mu pomohli potlačit občanské nepokoje v jeho zemi. Hovořil o „teroristické hrozbě“, informovala agentura TASS. Vojenskou alianci ODKB v čele s Ruskem tvoří několik států někdejšího Sovětského svazu (Bělorusko, Arménii, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán). Kazachstánem v té době zmítaly nepokoje, které původně začaly jako protesty proti zdražení zkapalněného ropného plynu (LPG).
„Kazakhstan supports EU decisions on sanctions against Russia for aggression against Ukraine and will not give Moscow the opportunity to circumvent them,“ President of Kazakhstan Kasym-Zhomart Tokayev said at a briefing in Germany. pic.twitter.com/cN1jVgKcmO
— NOELREPORTS 🇪🇺 🇺🇦 (@NOELreports) September 28, 2023
Bílý dům, generální tajemník OSN a Evropské unie v souvislosti s narůstajícími nepokoji tehdy vyzvali kazašskou vládu i protestující, aby se zdrželi násilí. Moskva uvedla, že Kazachstán si své problémy vyřeší sám a že je důležité, aby se do jeho vnitřních záležitostí nikdo nevměšoval. Přesto ale Rusko a lídři zemí ODKB do Kazachstánu poslali na omezenou dobu mírové jednotky, které Tokajevovi a jeho režimu pomohli stabilizovat situaci a protesty ukončit.