Třeba i mimořádně. TOP 09 chce ještě letos protlačit vyšší poplatky za ČT
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Poslanecká sněmovna dál řeší, co s navýšením televizních a rozhlasových poplatků. Novela zákona, který má mimo jiné zavést pravidelnou valorizaci poplatků a rozšířit okruh jejich plátců, by měla přinést Českému rozhlasu a České televizi více než jednu miliardu korun ročně. V opačném případě hrozí ořezávání. Vládní koalici se ji znovu přes odpor a tak trochu i nezájem opozice nepodařilo prosadit, část ale stále doufá v to, že se legislativa do konce roku stihne.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob deníku Echo24 řekl, že koalice plánuje zařadit druhé čtení novely ještě v následujících týdnech. „Budeme se snažit druhé čtení zařadit v rámci aktuální schůze v prvním prosincovém týdnu. Pokud se projednání nepodaří, svoláme mimořádnou schůzi tak, aby k projednání ve druhém čtení v prosinci skutečně došlo,“ uvedl Jakob.
Koalice zároveň kritizovala opozici za obstrukce, které podle ní brání věcné diskusi o novele. „SPD a ANO nechtějí diskutovat o zákonu, jejich cílem je vyhladovět veřejnoprávní média,“ prohlásil Jakob.
TOP 09 tak chce zkusit zvládnout to, co předseda poslanců ODS Marek Benda už spíše odpískal. Podle něj totiž opozice pravděpodobně zabrání schválení zákona do konce roku. „Letos se to nestihne pro odpor opozice. Předpokládám schválení v prvním čtvrtletí příštího roku,“ uvedl Benda před časem.
Benda se úplně nemýlí. Opoziční strany ANO a SPD přiznávají, že jejich cílem je zdržování. „Budeme se snažit to blokovat,“ uvedl místopředseda sněmovny Karel Havlíček. I v tomto týdnu před začátkem plánovaného druhého čtení zákona si poslanci ANO a SPD vzali přestávky na poradu klubu, což vedlo k ukončení jednání sněmovny ve 22:22.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová má za to, že nepřijetí novely by bylo lepší. „Nejde totiž o nic jiného než rafinovanou cestu, jak vytáhnout z lidí 1,2 miliardy korun ročně na provoz veřejnoprávních médií navíc. Samostatnou kapitolou je pak zavedení poplatku pro firmy za jejich zaměstnance, protože ve světě Petra Fialy lidé chodí do práce asi proto, aby tam sledovali televizi. Jako člověk, který se většinu života pohybuje v oblasti daní říkám jasně: Je to jen skrytá, falešná daň a její zavedení si opravdu zaslouží dlouhou a náročnou debatu,“ uvedla.
Co novela obsahuje?
Předloha zákona počítá s navýšením televizního poplatku o 15 korun na 150 korun měsíčně a rozhlasového poplatku o 10 korun na 55 korun měsíčně. Změny zahrnují také pravidelnou valorizaci poplatků jednou za tři roky na základě inflace a rozšíření okruhu plátců. Nově by domácnosti měly platit za jakékoli zařízení schopné přijímat vysílání, tedy i chytré telefony, tablety a počítače, nejen za televizory a radiopřijímače. Poplatky pro právnické osoby by se měly nově odvíjet od počtu zaměstnanců, nikoli od počtu přijímačů.
Navýšení poplatků je prvním od roku 2008 v případě České televize a od roku 2005 u Českého rozhlasu. Podle České televize i Českého rozhlasu je aktuální úroveň poplatků nedostatečná a neodpovídá inflaci za uplynulá dvě desetiletí. Pokud zákon nebude schválen, bude podle zástupců obou médií nutné přistoupit k výrazným škrtům, propouštění a omezení produkce.
Ředitel České televize Jan Souček současně varoval, že veřejnoprávní televize by musela výrazně redukovat svou činnost. „Pokud se poplatky od začátku roku nezvýší a my reálně pojedeme podle rozpočtu nazvaného Armageddon, radikálním způsobem to zasáhne i do zpravodajství a publicistiky,“ uvedl Souček. V případě, že novela neprojde, plánuje ČT v horizontu jednoho roku snížit počet svých kanálů ze šesti na tři.
Šéf rozhlasu René Zavoral zase řekl, že v případě nezvýšení rozhlasového poplatku v příštím roce bude muset Český rozhlas zrušit 300 až 350 pracovních míst, tedy čtvrtinu současného stavu. Zřejmě také sníží počet vysílaných stanic a omezí počet premiér.
Podpora i kritika
Novela má podporu více než šedesáti českých institucí, mezi nimiž jsou například Česká filharmonie, Národní divadlo či Člověk v tísni. Ty apelují na vládu, aby zajistila finanční stabilitu a nezávislost médií veřejné služby. „Český rozhlas a Česká televize představují klíčový zdroj informací v krizových situacích, jako byly nedávné povodně nebo pandemie,“ stojí ve výzvě adresované vládě.
Syndikát novinářů ČR rovněž vyzval k přijetí zákona a varoval před důsledky dalšího odkladu. „Finanční stabilita je jedním z pilířů nezávislosti médií veřejné služby,“ uvedl syndikát ve svém prohlášení. Jako varovný příklad uvedl situaci na Slovensku, kde jsou veřejnoprávní média částečně podřízena státní moci kvůli závislosti na financování ze státního rozpočtu.
Novela zákona o koncesionářských poplatcích vzbudila odpor nejen mezi politiky, ale opakovaně i mezi soukromými médii. Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) ve svém otevřeném dopise sněmovnímu mediálnímu výboru varovala, že navrhované změny mohou destabilizovat duální systém vysílání v České republice. Soukromá média upozorňují na to, že novela posiluje veřejnoprávní sektor na úkor komerčních subjektů a vytváří nerovnováhu na mediálním trhu. V minulosti se ozvali i operátoři, podnikatelé a další.