Budapešť premiéra Viktora Orbána by v budoucnu chtěla posílit regionální spolupráci "mezi svrchovanými státy", kam Orbán podle agentury MTI zařadil Slovensko premiéra Roberta Fica, Srbsko a případně také Rakousko, podle výsledku tamních voleb. Toto možné rakousko-maďarsko-slovensko-srbské partnerství by podle něj mělo doplnit stávající kooperaci v rámci Visegrádské skupiny (V4), kde je Maďarsko a Slovensko společně s Polskem a Českou republikou. Orbán se přitom domnívá, že V4 by neměla být opuštěna, "dokud zůstává životaschopná".

Země V4 jsou nyní hluboce rozdělené například v pohledu na příčiny války na Ukrajině a podpoře Kyjeva, ale také v přístupu k řadě témat uvnitř Evropské unie. Různé pohledy potvrdilo i setkání vrcholných představitelů skupiny na konci února v Praze. Shodli se sice, že ruská agrese je hrubým porušením mezinárodního práva, zatímco ale Česko a Polsko poskytují Ukrajině i vojenský materiál, nynější Slovensko a Maďarsko to odmítají a zaměřují se na humanitární či rekonstrukční pomoc.

Orbán za první lekci z této války označil nevyhnutelnost opětovného vyzbrojení Evropy. "Nevíme, jak dlouho zůstanou Američané v Evropě, a nemůžeme vlastními silami zaručit svou bezpečnost, a tak se rozvoj zbrojního průmyslu zrychluje všude," uvedl. Maďarsko podle něj projevilo správný instinkt, když začalo modernizovat armádu už před několika lety a má tak prý náskok před ostatními.

Orbán se domnívá, že válka Ruska proti Ukrajině je "zástupnou válkou", a pokládá za "naprosto jasné, že ji Západ proti Rusku nemůže vyhrát". To však "platí i opačně", a tak podle maďarského premiéra dříve či později nastane čas na jednání o míru. "Otázka zní, kdo má čas na své straně. Jsme jedinou zemí, která říká, že čas je na ruské straně, a tak je naším zájmem ukončit konflikt co nejdříve," prohlásil Orbán. Většina západoevropských zemí ale podle něj věří, že čas má na své straně.

Hlavním principem maďarské strategie je, že vždy musí být mezi Ruskem a Maďarskem nějaká další entita, a ta se "momentálně nazývá Ukrajina", řekl Orbán podle MTI. Domnívá se, že v případě pokračování války by se ruské hranice kvůli ruským úspěchům na bojišti mohly přiblížit k Maďarsku. "To je úplně proti naším zájmům," podotkl.

Šanci na zlepšení bezpečnostních vyhlídek vidí Orbán v sázce na návrat prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu, protože jen nový hráč, který podle premiérova názoru nesehrál roli v rozpoutání války, by z ní mohl najít východisko. Jediná naděje na relativně rychlé uzavření mírové dohody tak podle Orbána spočívá v politické změně v USA. Nejde prý o sympatie, ale o to, jaký prezident bude uskutečňovat zahraniční politiku, která posílí bezpečnost Maďarska.

"Není to hazard, ale vlastně sázka na jedinou rozumnou šanci, že jsme v Maďarsku vsadili na návrat prezidenta Trumpa," řekl Orbán podle agentury Reuters. Ta připomněla, že maďarský premiér od ruské invaze v roce 2022 odmítá poslat zbraně na Ukrajinu a udržuje úzké ekonomické vztahy s Ruskem. A také měl napjaté vztahy s administrativou prezidenta Joea Bidena, také kvůli odkládanému přijetí Švédska do NATO.

Slovenské a maďarské názory na Rusko jsou až příliš jiné, tvrdí Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí ostře kritizoval slovenského a maďarského ministra zahraničí Juraje Blanára a Pétera Szijjártóa za jejich setkání s ruským protějškem Sergejem Lavrovem na regionálním fóru v Turecku. Uvedl, že jejich názory na Rusko a Ukrajinu jsou až příliš odlišné, informovala agentura AP.

Setkání s Lavrovem ve stejný den, kdy byl v Moskvě pohřben ruský opoziční předák Alexej Navalnyj, nebylo podle Tuska "nejen projevem dobrého či špatného vkusu". "Věc s hostinou v den pohřbu Alexeje Navalného (...) je jen dalším projevem maďarské vlády, který je pro nás z morálních a politických důvodů obtížně přijatelný," řekl Tusk ve Vilniusu.

Szijjártó a Blanár se s Lavrovem setkali v pátek během setkání diplomatického fóra v turecké Antalyi. Maďarský ministr zveřejnil podrobnosti o společné večeři na svém profilu na sociálních sítích. "Kolegové v Bratislavě a Budapešti opět dokazují, že naše názory na některé otázky jsou příliš odlišné," uvedl Tusk. "Určitě, pokud jde o postoj k Rusku a útoku na Ukrajinu," dodal.

Litevská premiérka Ingrida Šimonytéová po setkání s Tuskem označila setkání ministrů s Lavrovem za "politováníhodnou volbu". Schůzku již v neděli kritizovala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, podle které "nás nepřivedla blíže spravedlivému míru na Ukrajině".

Slovensko společně s Maďarskem jsou nyní jedinými zeměmi Evropské unie, které jsou do značné míry vstřícné vůči Rusku navzdory jeho agresi vůči Ukrajině. Podle slovenského premiéra Roberta Fica vede Slovensko suverénní a vyváženou zahraniční politiku. Blanár ke schůzce s Lavrovem řekl, že "bez diplomacie se nedá najít diplomatické řešení a žádné války neskončí".