Americká centrální banka (Fed) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 4,5 až 4,75 procenta, oznámila banka po zasedání svého měnového výboru. Ekonomická aktivita podle centrálních bankéřů pokračuje v solidním tempu růstu. V reakci na to dosáhly americké akcie nových rekordů.

Americké akciové indexy dva dny po amerických prezidentských volbách a po dnešním rozhodnutí Fedu o snížení sazeb už druhý den za sebou dosahují rekordních hodnot. Zatímco technologický Nasdaq a širší index S&P 500 dnes zaznamenaly další rekord, Dow Jonesův index zůstal beze změny.

Technologický Nasdaq Composite posílil o 1,51 procenta na 19 269,46 bodu. Širší index S&P 500 stoupl o 0,74 procenta na 5973,10 bodu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, zůstal beze změny na 43.729,34 bodu.

Finanční trhy podle zpravodajských agentur poslední dvě seance reagovaly na vítězství republikánského kandidáta Donalda Trumpa v prezidentských volbách. Investoři si od Trumpa slibují například snížení daní nebo deregulaci.

Americký dolar dnes na devizových trzích oslabuje po rozhodnutí americké centrální banky Fed o snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu do rozpětí 4,5 až 4,75 procenta. Dolarový index před 21:45 SEČ klesal o 0,67 procenta na 104,385 bodu.

Snížení sazby následuje po větším snížení o půl bodu v září. Podle agentury AP to odráží návrat Fedu k zaměření na podporu trhu práce i na boj s inflací, která v září klesla na 2,4 procenta. "Výbor je pevně odhodlán podporovat maximální zaměstnanost a návrat inflace k dvouprocentnímu cíli," uvedl Fed.

Fed se uvolňováním měnové politiky snaží podpořit americkou ekonomiku a zabránit, aby se v důsledku dřívějšího zvyšování úrokových sazeb dostala do recese. "Myslím si, že na příštím zasedání, které je naplánováno na prosinec, zůstanou sazby beze změny, a to kvůli tomu, že se Fed bude snažit držet ukotvená inflační očekávání před začátkem roku, kdy má inflace tendenci spíše růst. Velkou nejistotou je vývoj na úrovni fiskální politiky nového prezidenta Donalda Trumpa. Ta se však může zhmotňovat až v příštím roce," komentoval rozhodnutí analytik XTB Tomáš Cverna.

Předseda Fedu Jerome Powell uvedl, že centrální banka v tuto chvíli ve svém rozhodování výsledek voleb z tohoto týdne nebere v úvahu. "V nejbližší době nebudou mít volby žádný vliv na naše rozhodnutí," řekl Powell na tiskové konferenci po měnovém zasedání. Centrální banka podle něj nepředjímá budoucí politiku vlády.

Lednový návrat Trumpa do Bílého domu podle AP vyvolává obavy z vměšování prezidenta do rozhodování Fedu, neboť Trump prohlásil, že jako hlava státu by chtěl mít vliv na rozhodování centrální banky o úrokových sazbách. Fed si dlouhodobě drží roli nezávislé instituce, která přijímá obtížná rozhodnutí o měnové politice bez politických zásahů. Za svého předchozího funkčního období Trump veřejně kritizoval předsedu Fedu Powella poté, co centrální banka v boji proti inflaci sazby zvýšila.