ÚHEL POHLEDU: Tento týden jsme se dozvěděli spoustu informací o vývoji inflace napříč Evropou. A nechám na posouzení laskavého čtenáře, zda to, co přinesli statistici, je vlastně „dobře“, nebo „špatně“.

Tak například v eurozóně byla meziměsíční inflace za leden potvrzena na 8,6 %, jádrová inflace byla revidována směrem nahoru z předběžných 5,2 % na 5,3 %. Jinými slovy: inflace už moc neroste, ale současně rozhodně nebude klesat tak rychle, jak se ještě koncem minulého roku domnívala většina spekulantů.

Je to dobře? Je to špatně? Řekněme, že to není katastrofa z toho pohledu, že už v rámci celé eurozóny nedochází k žádnému prudkému navyšování. Ale pokud by někdo zatoužil v tuto chvíli investovat třeba do akcií… moc mu to do karet nehraje.

Toto tvrzení se může zdát být v rozporu třeba s tím, co budete číst na mnohých investičních serverech. Například zrovna dnes jste se mohli dočíst, že evropské banky dosáhly ve čtvrtém čtvrtletí vysokých zisků, tedy po předešlém poklesu cen jejich akcií by měly nyní být jejich akcie hotové terno a akciové trhy obecně by měly předvést další slibný růst. A já se ptám: Na základě jakých úvah se k tomuto tvrzení autoři dostali?

Já totiž vidím trochu jiné úvahy. A opět můžeme vyjít z už zmíněné inflace. Postačí pár dalších dnešních čísel. Tak například: průměrná hrubá mzda v Maďarsku se v prosinci meziročně zvýšila o 18,1 %, ale reálná mzda, která zohledňuje vývoj inflace, klesla o 5,1 %. Jinak řečeno: kvůli vysoké inflaci Maďaři dál chudnou. Totéž platí, jak už řadu měsíců víme, také o Češích. Ani české mzdy nestačí kompenzovat inflaci, takže Češi chudnou.

A do třetice třeba Slovensko: slovenský harmonizovaný index spotřebitelských cen v lednu meziměsíčně vzrostl o 2,8 % (odhad trhu činil 2,7 %), meziročně pak vzrostl o 15,1 % (zatímco na trhu se očekával růst o 14,9 %). Takže i na Slovensku inflace stále roste, lidé chudnou. A tak bychom mohli jít zem po zemi.

Zatím ale ještě pořád lidé nechudnou tak rychle. Zatím jim totiž ještě většinou nevypršely fixace hypoték. A taky fixace energií. To teprve přijde. Teprve potom značnou chudnout ještě rychlejším tempem.

Konec inflace je – jak vidíme – v nedohlednu, a centrální banky proto budou i dál držet úrokové sazby vysoko a stahovat likviditu z oběhu. Neboli centrální banky budou dělat pravý opak toho, co dělaly posledních zhruba 14 let, kdy likviditu naopak do oběhu praly pod tlakem.

A tak se ptám: Když lidé budou dál chudnout, když centrální banky budou peníze stahovat z oběhu – kde by se měla objevit ona podpora pro ceny akcií? Z jakého titulu, z jakého zdroje, z jakých peněz by měly ceny akcií růst? Měly by akcie nakupovat například banky, které měly na konci roku 2022 rekordní zisky? A víte o tom, že banky byly v uplynulých letech donuceny nakupovat cenné papíry jen proto, že do nich centrální banky tlačily volné peníze? Ony je nechtěly a potřebovaly se jich zbavit. A že teď probíhá pravý opak tohoto procesu? A že banky sice nastřádaly slušný polštář minulý rok, ale ten se může brzy rozplynout, protože lidé přestanou být schopní splácet své hypotéky?

Koneckonců tohle není žádná teorie. Například v Česku objem úvěrů na bydlení činil na konci loňského roku 2,62 bil. Kč a po dlouholetém růstu zaznamenal ve čtvrtém kvartále pokles o 5,8 mld. korun, tedy o 0,2 %.

Takže se domnívám, že odhady toho, jak jsou akcie na dně a nyní předvedou zázračné zrození jak fénix z popela, jsou jen příkladem toho, jak přání je otcem myšlenky.