Ceny vajec v USA dosáhly nového rekordu 6,23 dolaru za tucet. Děje se tak i přes pokles velkoobchodních cen a ústup ptačí chřipky na farmách, uvedla agentura AP. USA v lednu a únoru dovezly přes 57,4 milionu vajec, aby pokryly domácí nedostatek, přičemž dovoz meziměsíčně vzrostl o 551 procent, vyplývá z analýzy webu Tradingpedia. Zdražování vajec zasáhlo i Evropskou unii. Výrazně stouply ceny v březnu především v Belgii a České republice, a to jak meziměsíčně, tak meziročně.

Hlavní příčinou cenového nárůstu v USA byly dřívější výpadky způsobené ptačí chřipkou. V důsledku epidemie bylo totiž vybito přes 30 milionů nosnic, uvedla AP. Počet nosnic v zemi tak do začátku března klesl z průměrných 315 milionů na 285 milionů.

Maloobchodní ceny vajec v USA tak v lednu meziměsíčně stouply o 19,46 procenta a meziročně o 96,39 procenta, v únoru a březnu pokračoval trend růstu, uvedl server Tradingpedia. USA v lednu a únoru dovezly přes 57,4 milionu vajec, aby pokryly domácí nedostatek, přičemž dovoz meziměsíčně vzrostl o 551 procent. Před Velikonocemi bude nicméně třeba sehnat dalších 180 milionů vajec, dodal server.

V Česku ceny vzrostly v březnu meziročně o 44,4 procenta a meziměsíčně o 20,4 procenta. V Belgii potom o 42,8 procenta ve srovnání s loňským rokem a o 20,34 procenta oproti únoru.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v komentáři zaslaném redakci uvedl, že český nárůst o 20,4 je vskutku markantní, neboť překonává i měsíční nárůsty v USA, které nyní procházejí zvláště těžkou vaječnou krizí, do níž se vkládá si sám prezident Donald Trump. „Měsíční nárůsty ceny vajec v USA ovšem v uplynulých dvanácti měsících nikdy nepřekonaly úroveň 19,5 procenta. Takže tedy vždy zaostaly za nynější měsíční dynamikou růstu cen v Česku. Je ovšem pravda, že meziročně registrují Spojené státy nárůst výrazně vyšší, než je ten český, a sice o 108,1 procenta,“ uvedl Kovanda.

„Samozřejmě pro potraviny obecně, vajíčka nevyjímaje, jsou typické sezonní cenové výkyvy. Přelom roku je pro cenu vajec kritický. Není tomu tak každoročně, ale velmi často ano, a sice že cena vajec vyskočí v listopadu, přičemž se pak drží poměrně vysoko do Vánoc, kdy se hoduje a koleduje, ba až do Velikonoc následujícího roku, kdy se opět hoduje a koleduje. Současné rekordní ceny vajec tak po Velikonocích nejspíše vezmou zasvé, alespoň zčásti, byť ke zlevnění na dvě koruny za vejce už opravdu nedojde,“ dodal Kovanda.

Čeští odborníci se zároveň obávají nejistoty ze zavádění cel mezi USA a EU, dodávají ale, že přímé dopady na české farmáře ale nebudou výrazné. Problém podle nich může představovat například nárůst cen některých vstupů, jako je sója nebo zemědělská technika, případně narušení obchodních toků v pivovarnictví.

Cla mohou zdražit krmiva

Cla zavedená ze strany USA budou podle agrárního analytika Petra Havla problémem spíše právě pro americký trh. „Uvažovaných 20 procent by neměla být pro odbyt evropských produktů obecně zas taková tragédie,“ uvedl Havel. Některé suroviny mohou v důsledku zavedení cel ze strany EU zdražit, řekl Havel, zároveň ale upozornil, že EU je téměř ve veškeré produkci soběstačná až přebytková. „Ze všech zatím uvažovaných komodit se může negativně ve vyšších cenách projevit zřejmě jen případné omezení dovozů sóji,“ řekl Havel ČTK.

Evropa dováží sóju zejména jako krmivo pro hospodářská zvířata. „Záměr Evropské komise zavést ve druhé vlně zvýšené clo na sóju znamená zdražit krmivo, a zvýšit tak náklady zemědělcům a v konečném důsledku i ceny potravin,“ uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Ředitel Verdi fondu farem pro strategii Tomáš Trávníček očekává opačný efekt. Pokud USA omezí vývoz sóji na tradiční trhy, například do Číny, může se americká sója přesměrovat do Evropy, což by tlačilo její cenu dolů, míní. „Levnější sója by mohla krátkodobě znamenat úsporu nákladů pro evropské chovatele, ale současně může způsobit tlak na domácí producenty bílkovinných krmiv,“ uvedl Trávníček.

Narušení obchodních toků mezi EU a USA může ovlivnit i pivovarnictví, myslí si odborníci. „Americký chmel se používá zejména na produkci piv typu ale a nelze ho jen tak nahradit. USA se na celkovém dovozu chmelových šištic do Česka podílí z 39 procent,“ sdělil agrární ekonom z České zemědělské univerzity Tomáš Maier. Také Trávníček se obává vlivu narušení obchodních toků na cenu i dostupnost surovin pro pivovarnický průmysl. „Pro české zemědělce a pěstitele tak celní války představují spíš faktor nejistoty než přímou hrozbu. O to důležitější je schopnost rychle reagovat na vývoj trhu a mít diverzifikované odbytiště i zdroje vstupů,“ upozornil.

Český chmel si ovšem podle Havla své odběratele v USA pravděpodobně udrží, protože žatecký poloraný červeňák je unikátní a v USA se nepěstuje. Podobně je na tom i export českého piva, kde by případný pokles prodejů v USA mohl být kompenzován expanzí na jiné trhy, například do Asie, uvedl Havel.