Po více než roce se k soudu vrací kauza Čapí hnízdo, která se týká padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách a je spojena s bývalým premiérem a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Původní zprošťující rozsudek zrušil Vrchní soud v Praze kvůli „nedostatečně a chybně provedeným důkazům“. Původní rozsudek městského soudu podle odvolacího senátu obsahuje závažná pochybení. Hlavní líčení je zatím nařízené na dva dny, není vyloučeno, že by soud mohl v případu rozhodnout.

V kauze Čapí hnízdo čelí obžalobě bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. Státní zástupce viní Nagyovou z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiše z pomoci k dotačnímu podvodu. Oba obžalovaní vinu opakovaně odmítli.

Vrchní soud v září rozhodl, že osvobozující verdikt městského soudu měl nedostatky, které odvolací senát nemohl sám napravit. Soudu nařídil mimo jiné provedení důkazů, které je třeba doplnit. Postup senátu soudce Jana Šotta při zpracování důkazů pak odvolací soud shledal „nepřesvědčivým, nedůsledným a neúplným“.

„Některé důkazy nebyly vůbec provedeny, jiné nebyly zapracovány v hodnotící části rozsudku, byť provedeny byly. Sem spadá i nezohlednění všech důkazů v celém jejich komplexu, kdy se soud zabýval jen některými časově omezenými úseky celého projektu, aniž by jej zasadil do všech souvislostí, které jej dotvářejí a je třeba jim věnovat náležitou pozornost,“ uvedla v listopadu mluvčí vrchního soudu Kateřina Kolářová v tiskové zprávě.

Ve středu městský soud plánuje vyslechnout svědka navrženého obhajobou, jde o bývalého člena představenstva firmy ZZN Pelhřimov, která Babišově rodině akcie Čapího hnízda prodala. Podle mluvčího soudu Adama Weniga je také v plánu výslech dvou znalců a provedení listinných důkazů.

„Plánované doplnění dokazování se zatím nejeví časově příliš náročné, proto v případě, že se nevyskytnou zásadní komplikace, případně nebudou učiněny další důkazní návrhy, které by soud posoudil jako důvodné, mohly by závěrečné řeči zaznít,“ uvedl Wenig. Už ve čtvrtek by teoreticky mohl soud rozhodnout. Klíčové podle expertů bude, jak soud naloží s klíčovým svědkem Janem Barešem.

Babiš i Nagyová by se nového jednání měli zúčastnit, Babiš to řekl například na CNN Prima News. Zároveň zopakoval, že jde z jeho pohledu o politické stíhání.

Ani jiné znění obžaloby by verdikt nezměnilo, říkal Šott

V původním trestním řízení vloni v lednu se podle soudce Šotta neprokázalo, že Babiš s Nagyovou vyčlenili společnost Farma Čapí hnízdo z Agrofertu účelově proto, aby mohli požádat o dotaci pro malé a střední podniky. Koncern Agrofert a Farma Čapí hnízdo si navíc podle Šotta vzájemně nekonkurovaly, nepůsobily na stejném relevantním trhu.

Důvodem pro vyčlenění Farmy Čapí hnízdo z holdingu byly podle Šotta spíše rodinné vztahy. Záměr požádat o dotaci vznikl podle soudce až později. „Pokud byl přístup pana Babiše takový, že to bude dělat rodina a já je podpořím, ať získají dotaci nebo ne, tak nelze jednání charakterizovat jako účelové,“ řekl Šott.

Šott před rokem uvedl, že policie od počátku vyšetřovala věc tak, že měla zato, že vyčlenění Farmy Čapí hnízdo bylo pouze účelovým krokem vytvoření nějakého zdání reálně fungující firmy za účelem získaní dotace. „Státní zástupci toto skutkově přijali, ale měli jiný právní názor, jak dále postupovat,“ řekl Šott.

Dodal, že soud je vázán skutkem. „To znamená nikoliv právní kvalifikací nebo interpretací státního zastupitelství a toto jsme vnímali jako samotnou podstatu té věci. Policie shromáždila velké množství indicií, které potvrzovaly důvodnost podezření, nicméně v tomto řízení bylo potřeba to podezření potvrdit dokazováním,“ řekl Šott s tím, že podezření se žádnými dalšími důkazy blíže nepotvrdilo.

„Naopak důkazy, především výpověď jednoho ze svědků Jana Bareše, ukázaly, že se nejednalo o účelově vytvoření společnosti pouze za účelem získání dotace. Skutečně se nejednalo o jeden kontinuální projekt Agrofertu nebo Andreje Babiše,“ řekl Šott. Podle něj zůstala varianta z návrhu státních zástupců.

„Tedy přijmout společnost tak, jak je, tedy nebudeme řešit, zda byla vytvořena účelově nebo nebyla, a zkoumat, zda nespáchali dotační podvod tím, že společnost stejně nesplňovala formální požadavky, aby měla nárok na dotaci,“ řekl Šott s tím, že předpisy jsou podle něj extrémně složité.

Definice malého podniku, kterou se řídili žadatelé i daný úřad, je podle Šotta jiná, než by on sám zvolil. „Pozici malého podniku firma neztrácí pouze proto, že je propojena personálně s holdingem, který firmu třeba sponzoruje, ale i za dalších podmínek, proto se hodně řešila ta otázka působení na stejných trzích, případně na sousedních trzích,“ řekl Šott.

Šott zároveň odmítl, že by za zamítnutím obžaloby byla chyba státního zástupce Jaroslava Šarocha. „My jsme se chtěli zabývat podstatou věci, bez ohledu na co položil důraz státní zástupce. Znovu opakuji, my jsme vázáni skutkem. My jsme nemohli zavrhnout ani variantu policie, ani variantu obžaloby. My jsme povinni to posuzovat podle podstaty věci,“ řekl Šott s tím, že by verdikt byl stejný, ať by obžaloba zněla jakkoliv.

Šott vloni odmítl také Babišovo tvrzení, že se jednalo o politický proces, žádné náznaky zpolitizování nenašel. „Necítil jsem žádný vnější tlak. Samozřejmě vnímám společenskou atmosféru, ale je mou povinností si toho nevšímat,“ řekl Šott.